Žijeme ve skutečnosti v Matrixu? Tři děsivé teorie ukazují, proč mohl mít slavný film pravdu

Řeč je o Melvinovi Vopsonovi z University of Portsmouth ve Velké Británii, který si pohrává s myšlenkou, že všechno kolem nás je jen simulace, kterou řídí nadřazené systémy umělé inteligence. Ne nutně jen život na naší planetě, ale celý vesmír může být podle Vopsona jen promyšlenou simulací, aniž bychom si to jakkoliv uvědomovali. Vopson sám je podle vlastní úvahy součástí této simulace a momentálně si neklade za cíl zjistit, jestli je jeho teorie správná, či nikoliv, začal se však zabývat otázkou, která by ho na finální odpověď mohla přivést.

Simulace kolem nás

Vopson se snaží zjistit, jaký by byl účel takové simulace a proč by do ní lidé dobrovolně i nedobrovolně vstupovali. Podle jeho vyjádření pro list Daily Mail je totiž zřejmé, že jen tak, bez důvodu, by simulace určitě nevznikla a my v ní nebyli uvězněni. Předkládá proto tři hlavní teorie, ale dodává k nim, že jde skutečně jen o úvahy na úrovni filosofické debaty, nikoliv o cokoliv podloženo vědeckým výzkumem.

Podle první teorie jsme se rozhodli do počítačové simulace vstoupit při svém narození pro vlastní potěchu a zábavu. Svět, do kterého jsme se reálně narodili, nemusí být ničím zajímavý, a tak si lidé pomohli simulací – dokonalou hrou – ve které se rozhodli žít a zapomenout na bezútěšnost reality. Pravda, v takovém případě by jim i nadále hrozilo, že se budou nudit nebo že jejich život nebude nijak výjimečný, ale kdo ví, co se za pomyslnou bariérou vlastně skrývá?

Čtěte také: Kdy zemřete? Nová aplikace spočítá datum vaší smrti, stačí zadat pár údajů

Druhou teorií je, že simulace může pomoci lidem jako celku naučit se něco nového nebo vyřešit globální problém. Podle teorie, kterou Vopson nazývá „pokusný králík“, mohlo lidstvo v zájmu vyššího dobra vytvořit jednu i více simulací a sledovat, ve které přijde přirozené řešení nastalého problému. „Pokud některá ze simulací problém rozlouskne, pak ji může lidstvo přijmout v základní realitě jako schopné řešení a řídit se jí,“ vysvětluje Vopson.

Jeho poslední teorie si pak pohrává s myšlenkou nesmrtelnosti, kdyby čas v nadřazené realitě plynul mnohem rychleji než v simulaci. Kdyby například jedna minuta v reálném světě mohla v simulaci trvat 100 let, dostali bychom se s průměrnou délkou života kolem 80 let k možnosti prožít až 52 milionů životů v takovém světě. A to už je pádný důvod, proč do takové simulace podobné snu vstoupit.

Zdroj: Daily Mail, Popular Mechanics

Video: Trailer čtvrtého Matrixu