Prokletí amerických prezidentů: Náčelník Tecumseh zatím odsoudil sedm z nich k smrti

V roce 1813 rozdrtila americká armáda pod velením Williama Harrisona u kanadské řeky Thames oddíl indiánů. Po bitvě náčelník indiánského kmene Šoniů Tecumseh, který umíral na svá zranění, vyslal k Williamu Harrisonovi posla s následujícím vzkazem: „Vy si myslíte, že jste mě porazil? Já jsem ten, kdo přinutil Měsíc i Slunce zblednout. Já jsem ten, kdo má právo uctívat a ochraňovat zemi předků. Říkám vám, že Harrison zemře, a také další velcí vůdci Bílých tváří zvolení každých dalších 20 let. A když bude umírat každý další, ať si všichni vzpomenou na smrt mých indiánských bratrů.“

Tecumseh Zdroj: Wikimedia Commons/volné dílo

Když si generál posla vyslechl, jen se ušklíbl. Uplynulo téměř třicet let a v roce 1841 probíhala inaugurace nově zvoleného prezidenta USA Williama Henryho Harrisona. Jeho inaugurační řeč trvala jednu a půl hodiny a je dodnes nejdelší v historii USA. O měsíc později Harrison nečekaně zemřel a znovu se zapsal do historických tabulek – jeho vláda se stala nejkratší v dějinách Spojených států.

Harrisonova tragická smrt odstartovala řadu dalších nečekaných úmrtí vládců Bílého domu. Bylo jich sedm a všichni byli zvoleni v roce dělitelném dvaceti. Někteří zemřeli rukou atentátníka, jiní přirozenou smrtí nebo souhrou okolností. Přitom se nezdá, že by prezidenti, kteří byli zvoleni v kritických letech, tušili, že se nad nimi vznáší kletba mrtvého náčelníka.

Zemřeli, jak určil Tecumseh

1840

William H. Harrison, 9. prezident USA zvolený na podzim roku 1840. Do úřadu nastoupil 4. března 1841 a již 4. dubna zemřel. Příčinou úmrtí bylo nachlazení, které se v té době dalo úspěšně léčit. V jeho případě se to ale z nějakého důvodu nepodařilo.

William H. Harrison Zdroj: Wikimedia Commons/volné dílo

1860

Abraham Lincoln, 16. prezident USA zvolený v roce 1860. Už měsíc před jeho inaugurací v únoru 1861 došlo k atentátu na jeho osobu, který byl neúspěšný. O čtyři roky později, 14. dubna 1865, jej během divadelního představení jeden z herců střelil do hlavy. Další den Lincoln zemřel.

Abraham Lincoln

1880

James A. Garfield, 20. prezident USA zvolený v roce 1880. Střela z revolveru jej zranila do zad 2. července 1881 na vlakovém nádraží ve Washingtonu. Z revolveru střílel zkrachovalý student, který snil o tom, že se stane diplomatem. Proč na prezidenta zaútočil, není úplně jasné. Přestože střela nebyla příliš hluboko, lékařům se ji nepodařilo vyjmout a Garfield zemřel 19. září na infekci.

James A. Garfield Zdroj: Wikimedia Commons/volné dílo

1900

William McKinley, 25. prezident USA, byl podruhé zvolen do úřadu na konci roku 1900. Požíval velké vážnosti a byl velmi oblíbený, ale 6. září 1901 ho v době konání Panamerické výstavy střelil anarchista Leon Czolgosz do břicha. Ani v tomto případě se nepodařilo střelu vyoperovat. Pokud by lékaři v následujících dnech použili rentgen, který byl mimochodem na Panamerické výstavě představen poprvé, viděli by počínající zánět v břiše. McKinley zemřel kvůli infekci vnitřních orgánů 14. září 1901.

William McKinley Zdroj: Wikimedia Commons/volné dílo

1920

Warren G. Harding, 29. prezident USA zvolený v roce 1920. O tři roky později objížděl zemi, když se mu v San Franciscu udělalo špatně. Lékaři mu doporučili odpočinek, rodinnými i veřejnými skandály pronásledovaný Harding ale náhle 2. srpna 1923 zemřel přímo v hotelovém pokoji. Oficiální příčinou smrti byl infarkt, nicméně vdova po Hardingovi odmítla pitvu a nařídila nabalzamovat jeho tělo ještě v hotelu. To vyvolalo dohady o pravé příčině smrti, za kterou mnozí považovali otravu jedem.

Warren G. Harding Zdroj: AP

1940

Franklin D. Roosevelt, 32. prezident USA, je jediným americkým prezidentem, kterému se podařilo být zvolen celkem čtyřikrát. K jeho třetímu zvolení došlo právě v roce 1940. Roosevelt zemřel 12. dubna 1945 na krvácení do mozku krátce poté, co zahájil svůj čtvrtý mandát.

Churchil, Roosevelt a Stalin na Jaltské konferenci Zdroj: U.S. National Archives / Wikimedia Commons / Public domain

1960

John F. Kennedy, 35. prezident USA zvolený v roce 1960. Byl zabit 22. listopadu 1963 pravděpodobně z odstřelovací pušky při jízdě v otevřené limuzíně po hlavní ulici v Dallasu ve státě Texas. Okolnosti atentátu na Kennedyho dodnes nejsou vysvětleny mimo jiné i proto, že americká FBI značnou část dokumentů a záznamů z té doby stále utajuje. Jisté je, že Kennedyho zasáhly dvě rány – první zasáhla prezidenta zezadu do krku a vyšla hrdlem ven. Druhá ho zasáhla do hlavy, roztříštila lebeční kost v zátylku a poškodila mozek. Kennedyho převezli na operační sál, kde byl půl hodiny po atentátu prohlášen za mrtvého.

J. F. Kennedy

Začíná prokletí slábnout?

1980

Ronald W. Reagan, 40. prezident USA zvolený v roce 1980. O několik měsíců později, 31. března 1981, při odchodu z hotelu Hilton vystřelil na Reagana šest střel útočník John Hinkley. Zranil tři lidi z prezidentova doprovodu a svůj hlavní cíl zasáhl do hrudi. Prezidenta ihned převezli do nemocnice a operovali. Tentokrát ale Tecumsehova kletba selhala a prezident se bez ohledu na průstřel plíce uzdravil.

Ronald Reagan a jeho žena Nancy v roce 1981 main Zdroj: Volné dílo / White House Photographic Office

2000

George W. Bush, 43. prezident USA zvolený v roce 2000. I tento prezident kletbě náčelníka Tecumseha unikl. Když 11. září útočili teroristé na Světové obchodní centrum a Pentagon, mělo jedno z unesených letadel s největší pravděpodobností dopadnout na Bílý dům. Místo toho se po boji cestujících s únosci zřítilo na pole v Pensylvánii. V květnu 2005 pak dokonce granát vhozený Arménem Vladimirem Aruťjuňanem v Tbilisi na tribunu, kde byl Bush spolu s gruzínským prezidentem Michailem Saakašvilim, nevybuchl a Bush tak opět unikl smrti.

prezident Bush a ground Zero Zdroj: Wikipedia commons

2020

O Bílý dům usilovali demokrat Joe Biden a republikán a dosavadní prezident Donald Trump. Jejich souboj byl zároveň soubojem dvou vůbec nejstarších kandidátů na prezidenta – Donald Trump byl už v roce svého prvního zvolení v roce 2016 vůbec nejstarším prezidentem USA. A Biden je dokonce téměř o čtyři roky starší. Uvědomují si, že i na ně se může přes 200 let staré prokletí vztahovat?

Tecumseh a bitva na kanadské řece Temži

Tecumseh (1768–1813) se zapsal do dějin Severní Ameriky jako jeden z mála indiánských náčelníků, kterému se dlouhou dobu dařilo domlouvat se jak s bílými osadníky, tak s vládou Velké Británie. Díky svému diplomatickému nadání vytvořil v oblasti Velkých jezer konfederaci indiánských kmenů, jejíž osudy spojil s britskou říší.

Tecumseh a Harrison Zdroj: Wikimedia Commons/volné dílo

Tecumsehova konfederace se záhy dostala do sporu s novou regionální mocností, tedy Spojenými státy americkými. Před pro něj osudnou bitvou se Tecumseh s budoucím prezidentem USA Harrisonem několikrát setkal. V roce 1810 například zpochybnil smlouvy poskytující americkým osadníkům nárok na 12 000 km2 půdy na území dnešního státu Illinois.

V roce 1812 pak vypukla americko-britská válka a Tecumseh dodržel své závazky vůči Britům. V bitvě na kanadské řece Temži (Thames), k níž došlo 5. října 1813, byl však zabit a jeho konfederace se během několika let rozpadla.