Nedaleko Moskvy našli pohřebiště 64 mamutů. Vědci odhalili původ starý 24 000 let
Tajemství v ledu II (2) - Kruh z mamutích kostí
Voroněžská oblast v centrálním Rusku byla v době ledové krajinou ledu a sněhu. Asi 500 kilometrů jižně od Moskvy se zde v permafrostu skrývá pravěké tajemství.
Ruští archeologové zde v roce 2014 poblíž vesnice Kostěnky objevili něco velmi neobvyklého – obrovskou mamutí kost. Nebyla zde ale sama. Podle dokumentu Tajemství v ledu vysílaném na Prima ZOOM vědci asi metr pod povrchem nacházeli další a další kosti, až objevili kruh o průměru 13 metrů složený výhradně z kostí těchto pravěkých chobotnatců.
Mamut představoval pro pravěké obyvatele Ruska zásobu až šesti tun masa Zdroj: Getty Images
Obří zásobárna mamutího masa stará 24 000 let Zdroj: profimedia.cz / ČTK
Dávní obyvatelé centrálního Ruska zpracovali na jednom místě 64 mamutů Zdroj: profimedia.cz / ČTK
Rytina mamuta Zdroj: Profimedia.cz/ČTK
Mláďata mamutů byla častou kořistí lva jeskynního Zdroj: iStock
Mamuti fascinují dodnes Zdroj: Getty Images
Historie lidstva a jeho předků sahá daleko za mamuty Zdroj: iStock
Mamut byl velký zhruba jako dnešní slon africký Zdroj: iStock
Přečtěte si také: Živý mamut už za 5 let? Genetici zafinancovali projekt jako z Jurského parku
V oblasti se našly ještě dva takové útvary s odhadovaným stářím 23 000 let, tedy z konce doby ledové. Vědci se domnívají, že první dva kruhy byly původně základy obydlí, která měla tehdejší obyvatele chránit před nepříznivým podnebím.
Mamutí kruh z roku 2014 je ale jiný. Především je mnohem větší – odhaduje se, že byl postaven z kostí nejméně 64 mamutů. Průměrný mamut byl až 4 metry vysoký a vážil přes 6 tun, a byl tedy přibližně stejně velký jako dnešní slon africký. Jak a proč se ale na tomto místě ocitlo tolik kostí vyrovnaných do výšky půl metru?
Mohlo by vás také zajímat: Unikátní nález na Ostravsku. Archeologové odhalili 15 tisíc let starou rytinu mamuta a koně
Mamutí jatka
Pomocí radiouhlíkové analýzy zbytků dřeva z ohniště vědci zjistili, že velký kruh je ještě o 1 000 let starší než předchozí dva. V té době, před 24 000 lety, zažívala tato část Evropy vůbec nejchladnější období. Klima v té době bylo suché a mimořádně studené, teploty běžně klesaly pod minus 40 stupňů Celsia.
Účel podivné stavby pomohly vědcům objasnit stovky kamenných úlomků, které se našly uvnitř kruhu. Znamenalo to, že se zde používaly a nejspíš i vyráběly nástroje. Na mnoha kostech pak vědci objevili pozůstatky masa a šlach. Vědci proto došli k závěru, že kamenný kruh nejspíš sloužil k přípravě masa, aby zdejší komunita přežila další mrazivý rok.
Zdroj: The Independent