Jak se zabíjeli upíři? Jen kolík do srdce přemožitelům nestačil
Strach z bytostí olupujících lidi o životní sílu či životně důležitý orgán byl dříve stejně značný jako strach z návratu zemřelých mezi živé. Možná právě proto se obě představy spojily do jedné a vytvořily mýtus o upírech – nemrtvých tvorech živících se krví.
Ve slovanských mýtech se upírem stával zpravidla zemřelý člověk, jehož skon měl zvláštní podmínky. Mohl to být někdo, kdo zesnul nečistým způsobem, jako sebevrah nebo popravený zločinec. Případně úplně stačilo, aby přes mrtvolu přeskočil vzteklý pes. Přeměna v upíra se ale netýkala jen úmrtí, upírem se snadno mohl stát člověk z okraje společnosti. Nejčastěji byla obava z vampyrismu soustředěna na osoby praktikující černou magii nebo na osoby narozené o Vánocích či v jiný nezvyklý čas. Se stejným znepokojením se nahlíželo na lidi s určitými fyzickými rysy, například srostlým obočím.
Když upír hladoví, zčernají mu prý oči Zdroj: iStock
Dlouhé špičáky patří k atributům upírského mýtu Zdroj: iStock
Bulhaři upírům přisoudili schopnost přeměny ve zvíře Zdroj: iStock
Upírem se podle různých historek mohl stát například popravený zločinec Zdroj: iStock
Upírům je přisuzován specifický vzhled Zdroj: iStock
Když upír hladoví, zčernají mu prý oči Zdroj: iStock
Dlouhé špičáky patří k atributům upírského mýtu Zdroj: iStock
Bulhaři upírům přisoudili schopnost přeměny ve zvíře Zdroj: iStock
Upírem se podle různých historek mohl stát například popravený zločinec Zdroj: iStock
Upírům je přisuzován specifický vzhled Zdroj: iStock
Zrůda bez kostí
Upír, který se mezi živé vrátil, měl pak docela specifický vzhled. Připomínal člověka bez kostí, případně jen bez nosu. A když hladověl, měl černé oči. Východní Slované mu připisovali zmijí jazyk, mohl být slepý či hluchý. U Bulharů zase nabíral zvířecí podoby. Mohl se změnit v rysa, vlka, zmiji, kozu či bílého koně. Stejně tak se dal poznat podle chlupatých dlaní či chůze pozpátku.
Jak se takového monstra zbavit? Jak můžete vidět sérii 99 děsivých míst, nejznámějším způsobem bylo dobře známé proražení upírova srdce dřevěným kůlem, následné uříznutí hlavy a naplnění jeho úst hlínou. Mnohem spolehlivější bylo spálení těla domnělého upíra. Obran proti upírovi bylo rovněž více. Obvyklým prostředkem byly náboženské symboly, zároveň ale dle mnohých mýtů nemohl překročit vodní tok.
Zdroj: iLiteratura / Charlotte Montague: Upíři - Od Draculy po Stmívání: Kompletní průvodce upíří mytologií
Nenechte si ujít novinky Prima Zoom!
Odesláním formuláře souhlasíte s podmínkami zpracování osobních údajů
