Výročí: Předkem NASA byla NACA. Před 102 lety
Zkratku pro Národní úřad pro letectví a kosmonautiku, zkráceně (National Aeronautics and Space Administration) zná každý. Ale málokdo ví, že před NASA tu byla NACA. Je tomu už více než jedno století.
Letectví od nepaměti přitahovalo pozornost mnoha lidských civilizací. Pokořit zemskou přitažlivost se ale v kokpitu letadla lidstvu podařilo až ve 20. století, kdy se také první člověk vydal za hranici zemské atmosféry – do vesmíru. Významný podíl na rozvoji letectví měli zaměstnanci výboru NACA, který by právě dnes oslavil 102. výročí od svého vzniku. Jaké byly začátky a první objevy předchůdce dnešního NASA?
O Národním úřadu pro letectví a kosmonautiku (NASA) slýcháváme prakticky neustále. Není ani divu, tato americká vládní agentura zodpovídá za americký kosmický program a všeobecný výzkum v oblasti letectví. Řeč je například o raketoplánech, vesmírných stanicích, vesmírných misích včetně budoucí mise na Mars. NASA vznikl 29. července roku 1958 podpisem prezidenta Spojených států amerických Dwighta D. Eisenhowera (1890–1969). Málokdo však ví, že předchůdcem dnešního NASA je Národní poradní výbor pro letectví zvaný NACA, který by dnes oslavil 102. výroční od svého vzniku.
NACA jako poradní orgán
Celý příběh začal shodou několika okolností. Mezi nejdůležitější patří rok 1914, kdy začala I. světová válka. Představitelé Spojených států byli znepokojeni, protože zejména v leteckých technologiích (mimo jiné i v automobilovém odvětví) hrubě zaostávali za Evropou. Kongres tak složil hlavy dohromady a 3. března 1915 byl založen Národní poradní výbor pro letectví (NACA), který byl jako nezávislá vládní agentura podřízen samotnému prezidentovi. Mlýnská kola se ale rozbíhala velmi pozvolna. V čele výboru stál brigádní generál armády USA George P. Scriven (1854–1940), přičemž pravou ruku mu dělalo 12 členů zastupujících vládu, armádu a průmyslové odvětví, přičemž výkonný výbor zahrnoval pouhých 7 členů. Žádný člen ale nedostával plat, neboť NACA byl spíše jakýsi poradní orgán, který koordinoval již započaté práce na území USA. Poslání výboru se ale brzy změnilo.
Během dvacátých a třicátých let minulého století se v rámci NACA uskutečnila celá řada letových zkoušek, z nichž se mnohé konaly v aerodynamických tunelech, které si NACA sám vyvinul. Mezi první velké úspěchy se zařadil kryt hvězdicových motorů letadel, s jehož pomocí se výrazně zlepšila aerodynamika, která příznivě ovlivnila rychlost a samotný dolet strojů. Zjednodušeně řečeno byl obnažený motor obalen aerodynamickým krytem. Snažení NACA se v oblasti letectví dále rozvíjelo, k čemuž výrazně přispělo rekrutování prvotřídních inženýrů a vědců, kteří se podíleli na vývoji pokrokových technologických zařízení té doby.
Nové laboratoře, nové technologie
Největší rozmach ale NACA zažil v letech 1930 a 1940, kdy se hrozba vypuknutí 2. světové války zdála stále reálnější. V rámci zrychlení vývoje byla v roce 1940 zbudována laboratoř Ames Aeronautical Laboratory a v roce 1941 Aircraft Engine Research Laboratory (později přejmenovaná na Lewis Research Center). Během tohoto období byly vyvinuty nové tvary profilu křídel a vrtulí, čímž došlo ke značnému zjednodušení celé konstrukce. Tyto profily byly použity v projektech mnoha amerických letadel, včetně nejúspěšnějšího stíhacího letounu P-51 Mustang. Za přelomový lze považovat i vývoj vzduchových kanálů. Přítomnost kanálů totiž umožňovala stálé proudění vzduchu do útrob motorů s minimálním narušením aerodynamiky a výkonu stroje. Neméně významný byl i rozvoj účinných kompresorů, které umožnily posádce bombardérů létat ve vysokých výškách.
Po skončení 2. světové války se odborníci z NACA pustili do výzkumu nadzvukových letadel. Během vývoje úzce spolupracovali s americkým letectvem a osvědčeným výrobcem letadel Bell Aircraft Corporation, který své kvality prokázal zkonstruováním několika letounů během války. Právě tato spolupráce se stala jakýmsi milníkem celého NACA, který se nikdy předtím nezabýval kompletním vývojem letounu – tedy od návrhu až po samotnou konstrukci. Spolupráce s Bell Aircraft přinesla žádané ovoce a inženýři z NACA svými nápady výrazně přispěli k vývoji nových strojů. V roce 1947 tak NACA uskutečnila svůj první nadzvukový let v experimentálním letounu X-1, jehož úspěch připravil živnou půdu pro další skvělé výzkumy. Ostatně konstrukce i mnohých moderních letadel současnosti jsou stále důkazem tohoto průlomového rozmachu.
NACA končí, NASA začíná
V roce 1950, tedy několik let po vypuknutí tzv. studené války, se začal NACA stále více orientovat na výzkum raketových technologií, jenž byl také zodpovědný za vývoj budoucích kosmických dopravních prostředků. Zpočátku se sice veškerá pozornost soustředila na raketové hlavice (s ohledem na studenou válku), nicméně později se začalo uvažovat také o lidské posádce. Z důvodu nízké kapacity se NACA rozrostl o Výzkumnou stanici bezpilotních prostředků na ostrově Wallops, odkud později startovala letadla s raketovým pohonem a rovněž i menší rakety. Ve stejné době začali odborníci přemýšlet nad pilotovanými kosmickými lety. Konkurence byla ale opět napřed. Dne 4. října 1957 vypustil Sovětský svaz na oběžnou dráhu první umělou družici Sputnik 1. Členové kongresu USA si uvědomili, že v otázce využití a průzkumu vesmíru výrazně zaostávají, a tak 29. července 1958 došlo ke vzniku NASA – a tedy i zániku NACA. K oficiálnímu předání veškerých operací došlo 1. října téhož roku.
Text: Petr Smejkal
Letectví od nepaměti přitahovalo pozornost mnoha lidských civilizací. Pokořit zemskou přitažlivost se ale v kokpitu letadla lidstvu podařilo až ve 20. století, kdy se také první člověk vydal za hranici zemské atmosféry – do vesmíru. Významný podíl na rozvoji letectví měli zaměstnanci výboru NACA, který by právě dnes oslavil 102. výročí od svého vzniku. Jaké byly začátky a první objevy předchůdce dnešního NASA?
O Národním úřadu pro letectví a kosmonautiku (NASA) slýcháváme prakticky neustále. Není ani divu, tato americká vládní agentura zodpovídá za americký kosmický program a všeobecný výzkum v oblasti letectví. Řeč je například o raketoplánech, vesmírných stanicích, vesmírných misích včetně budoucí mise na Mars. NASA vznikl 29. července roku 1958 podpisem prezidenta Spojených států amerických Dwighta D. Eisenhowera (1890 – 1969). Málo kdo však ví, že předchůdcem dnešního NASA je Národní poradní výbor pro letectví zvaný NACA, který by dnes oslavil 102. výroční od svého vzniku.
NACA jako poradní orgán
Celý příběh začal shodou několika okolností. Mezi nejdůležitější patří rok 1914, kdy začala I. světová válka. Představitelé Spojených států byli znepokojeni, protože zejména v leteckých technologiích (mimo jiné i v automobilovém odvětví) hrubě zaostávali za Evropou. Kongres tak složil hlavy dohromady a 3. března 1915 byl založen Národní poradní výbor pro letectví (NACA), který byl jako nezávislá vládní agentura podřízen samotnému prezidentovi. Mlýnská kola se ale rozbíhala velmi pozvolna. V čele výboru stál brigádní generál armády USA George P. Scriven (1854 – 1940), přičemž pravou ruku mu dělalo 12 členů zastupujících vládu, armádu a průmyslové odvětví, přičemž výkonný výbor zahrnoval pouhých 7 členů. Žádný člen ale nedostával plat, neboť NACA zastával spíše jakýsi poradní orgán, který koordinoval již započaté práce na území USA. Poslání výboru se ale brzy změnilo.
Během dvacátých a třicátých let minulého století se v rámci NACA uskutečnila celá řada letových zkoušek, z nichž se mnohé konaly v aerodynamických tunelech, které si NACA sám vyvinul. Mezi první velké úspěchy se zařadil kryt hvězdicových motorů letadel, s jehož pomocí se výrazně zlepšila aerodynamika, která příznivě ovlivnila rychlost a samotný dolet strojů. Zjednodušeně řečeno byl obnažený motor obalen aerodynamickým krytem. Snažení NACA se v oblasti letectví dále rozvíjelo, k čemuž výrazně přispělo rekrutování prvotřídních inženýrů a vědců, kteří se podíleli na vývoji pokrokových technologických zařízení té doby.
Nové laboratoře, nové technologie
Největší rozmach ale NACA zažil v letech 1930 a 1940, kdy se hrozba vypuknutí 2. světové války zdála stále reálnější. V rámci zrychlení vývoje byla v roce 1940 zbudována laboratoř Ames Aeronautical Laboratory a v roce 1941 Aircraft Engine Research Laboratory (později přejmenovaná na Lewis Research Center). Během tohoto období byly vyvinuty nové tvary profilu křídel a vrtulí, čímž došlo ke značnému zjednodušení celé konstrukce. Tyto profily byly použity v projektech mnoha amerických letadel, včetně nejúspěšnějšího stíhacího letounu P-51 Mustang. Za přelomový lze považovat i vývoj vzduchových kanálů. Přítomnost kanálů totiž umožňovala stálé proudění vzduchu do útrob motorů s minimálním narušením aerodynamiky a výkonu stroje. Neméně významný byl i rozvoj účinných kompresorů, které umožnily posádce bombardérů létat ve vysokých výškách.
Po skončení 2. světové války se odborníci z NACA pustili do výzkumu nadzvukových letadel. Během vývoje úzce spolupracovali s americkým letectvem a osvědčeným výrobcem letadel Bell Aircraft Corporation, který své kvality prokázal zkonstruováním několika letounů během války. Právě tato spolupráce se stala jakýmsi milníkem celého NACA, který se nikdy předtím nezabýval kompletním vývojem letounu – tedy od návrhu až po samotnou konstrukci. Spolupráce s Bell Aircraft přinesla žádané ovoce a inženýři z NACA svými nápady výrazně přispěli k vývoji nových strojů. V roce 1947 tak NACA uskutečnila svůj první nadzvukový let v experimentálním letounu X-1, jehož úspěch připravil živnou půdu pro další skvělé výzkumy. Ostatně konstrukce i mnohých moderních letadel současnosti jsou stále důkazem tohoto průlomového rozmachu.
NACA končí, NASA začíná
V roce 1950, tedy několik let po vypuknutí tzv. studené války, se začal NACA stále více orientovat na výzkum raketových technologií, jenž byl také zodpovědný za vývoj budoucích kosmických dopravních prostředků. Zpočátku se sice veškerá pozornost soustředila na raketové hlavice (s ohledem na studenou válku), nicméně později se začalo uvažovat také o lidské posádce. Z důvodu nízké kapacity se NACA rozrostl o Výzkumnou stanici bezpilotních prostředků na ostrově Wallops, odkud později startovaly letadla s raketovým pohonem a rovněž i menší rakety. Ve stejné době začali odborníci přemýšlet nad pilotovanými kosmickými lety. Konkurence byla ale opět napřed. Dne 4. října 1957 vypustil Sovětský svaz na oběžnou dráhu první umělou družici Sputnik 1. Členové kongresu USA si uvědomili, že v otázce využití a průzkumu vesmíru výrazně zaostávají, a tak 29. července 1958 došlo ke vzniku NASA – a tedy i zániku NACA. K oficiálnímu předání veškerých operací došlo 1. října téhož roku.