Magická zlatá záře nad Zemí. Nová fotka z ISS ukazuje dechberoucí fenomén

Dnes tu máme něco, co se nebude líbit zastáncům placaté Země. Ano, astronauti na vesmírné stanici ISS totiž opět pořídili fotografii, na které je krásně vidět zakřivení našeho modrého elipsoidu. To ovšem nebyl hlavní důvod, proč fotka vznikla. Tím nejdůležitějším bylo zachycení efektu zvaného airglow, česky známého spíše jako světelné záření atmosféry, které vytváří kolem naší planety zlatavý prstenec spolu s kaštanově zbarveným pruhem nad ním. Fascinující dílo přírody a vesmíru, co říkáte?

📷 Awesome pic just in from @Astro_Andreas of the phenomenon called 'airglow'. The red and yellow bands are caused by particles in the top of the atmosphere being excited by sunlight and sending out this light, the colour of the light hints at which particles are being excited… pic.twitter.com/ZXGWnc2tts

— European Space Agency (@esa) February 1, 2024

„Fotografie, která byla zachycena s dlouhým časem expozice z Mezinárodní vesmírné stanice, ukazuje záři zemské atmosféry a hvězdnou oblohu, když se orbitální komplex nacházel 258 mil nad Tichým oceánem severovýchodně od Papuy-Nové Guineje,“ uvádí oficiální popis fotografie od NASA. Vědci dále popisují, že na snímku vlevo je rovněž vidět vědecký modul stanice Nauka a dokovací modul Prichal, které na ISS dodal Roskosmos.

Mohlo by vás zajímat: Co by se stalo, kdyby člověk vyskočil do vesmíru z ISS? Rychlost 12krát vyšší než stíhačka je jen začátek

Pro tuto chvíli je ale přeci jen zajímavější zmiňovaný efekt, který je výsledkem interakce v horních vrstvách zemské atmosféry. Molekuly dusíku, kyslíku, sodíku a ozonu vytváří ono zlatavé či nahnědlé světlo excitovány ultrafialovým zářením slunečního svitu a při vzájemných srážkách. Tento jev byl poprvé objeven v roce 1868 švédským astronomem a fyzikem Andersem Ångströmem, leč v Česku z povrchu naší planety jej patrně nikdy pořádně neuvidíte.

Aby bylo možné airglow sledovat, je zapotřebí dívat se na oblohu v noci a mít štěstí na pořádnou tmu. Konkrétní klasifikace je B2, která odpovídá skutečně tmavé obloze, případně B1, která se však na území našeho státu neobjevuje. Je proto lepší spolehnout se na fotografie z vesmíru, které navíc v případě airglow nemusí zachycovat jen Zemi. Slabé záření atmosféry bylo rovněž pozorováno třeba na Jupiterově měsíci Ganyméda.

Zdroj: Live Science, NASA, The Astrophysical Journal

Mohlo vám uniknout: Jak letos bude vypadat dobývání vesmíru?