Ze středu naší galaxie vychází záhadný signál, který se nepodobá žádnému jinému. Co o něm zatím víme?
Tajemný signál se objevuje a rychle zase mizí. Astronomové proto řeší, kdo nebo co ho může směrem k Zemi vysílat.
Tým astronomů z Austrálie zaznamenal neobvyklé rádiové vlny vycházející ze středu naší galaxie. Podle studie Zitenga Wanga, doktoranda na Fakultě fyziky Univerzity v Sydney, se zachycený signál nepodobá žádnému dosud zkoumanému jevu a mohl by naznačovat existenci dosud neznámého objektu. „Nejpodivnější vlastností tohoto signálu je jeho velmi vysoká polarizace,“ uvádí Wang ve své práci, kterou zveřejnil odborný časopis The Astrophysical Journal. Astronom vysvětluje, že vysoká polarizace je důkazem oscilace světla jen v jednom směru, který se ale v čase otáčí a mění.
Tým vědců se původně domníval, že by mohlo jít o pulsar – velmi hustý typ rychle rotující neutronové hvězdy nebo typ hvězdy, která vyzařuje obrovské sluneční erupce. Signály z tohoto nového zdroje rádiových vln však neodpovídají tomu, co astronomové od těchto typů hvězd očekávají a hlavně tomu, co pozorovali v minulosti. Objekt ASKAP J173608.2-321635, který je pojmenován po radioteleskopu a souřadnicích, odkud signály vycházejí, byl podle Wanga unikátní tím, že začínal mizet a náhle se zjasnil, jen aby zcela zmizel a posléze se opět objevil. Toto chování je podle spoluautorky studie Tary Murphy zcela mimořádné a z pochopitelného důvodu vědce velmi zajímá.
Objekt mizí a znovu se objevuje
Objekt byl původně spatřen během průzkumu oblohy pomocí zmiňovaného radioteleskopu Australian Square Kilometre Array Pathfinder, známého právě jako ASKAP, který má 36 antén, jež pracují společně jako jeden teleskop na Murchisonově radioastronomické observatoři v západní Austrálii. Následná pozorování byla provedena pomocí radioteleskopu Parkes v Novém Jižním Walesu a poté i prostřednictvím velmi citlivého teleskopu MeerKAT umístěného v Jihoafrické radioastronomické observatoři. Zatímco Parkes signál nezaznamenal vůbec, MeerKAT se jej snažil detekovat po dobu několika týdnů vždy v 15minutových intervalech s nadějí, že ho vědci znovu zaznamenají.
„Naštěstí se signál vrátil, ale zjistili jsme, že chování zdroje je dramaticky odlišné,“ popisuje dále vedoucí studie. Zdroj podle něj zmizel během jediného dne, přestože při původním pozorování skrze ASKAP vysílal dlouhé týdny. Celou záhadu by mohl pomoci vyřešit výkonnější teleskop, jako je například plánovaná soustava Square Kilometre Array, která je mezinárodní snahou o vybudování největšího radioteleskopu na světě. Dokončena má být během příštích deseti let a může blíže identifikovat, co vědci v roce 2020 a 2021 zachytili.
Jde o hvězdu, pulsar, nebo vyspělou civilizaci?
Předběžná odpověď na tuto otázku neexistuje, resp. se nemá o co opřít. Dáme-li stranou vědecko-fantastické úvahy, že lidstvo právě zachytilo signál nějaké vyspělé civilizace, vědci skutečně nejsou schopní přirovnat ho k ničemu, co by znali z minulosti. Může to být hvězda? Zdá se to nepravděpodobné, jelikož hvězdy také vyzařují velkou část svého světla ve viditelném a infračerveném spektru, ovšem na těchto vlnových délkách nebylo nic zaznamenáno. Může jít o pulsar? Ačkoliv by tomu povaha signálu odpovídala více nežli u hvězdy, pulsary vysílají pulsy v délce od milisekund po sekundy, a takové pomocí Parkes ani MeerKAT vědci rovněž nezaznamenali.
Je tedy vodítkem alespoň blízkost zdroje ke středu naší galaxie? Za posledních 15 let byla směrem ke středu galaxie objevena řada zajímavých rádiových zdrojů – včetně jednoho, kterému se přezdívá „kosmický krkač“. S nově objeveným signálem nese řadu podobných rysů, přináší však i fundamentální rozdíly, kvůli nimž ASKAP J173608.2-321635 zůstane ještě nějakou dobu záhadou.