Zachytili jsme konečně signál mimozemšťanů? Vědci si nejsou jisti

ET volá domů?

Rádiové záblesky z hlubokého vesmíru se ukázaly být uspořádány do matematického vzorce.

Zní to nebezpečně podobně jako zápletka románu a filmu Kontakt – vědci naslouchající vesmírným dálavám objevili signál, v němž lze najít nebezpečně přesnou matematickou cifru. Právě takové prohlášení však skutečně v březnu vydal tým zabývající se vesmírným jevem známým jako krátké rádiové záblesky. Ačkoliv mnozí žhaví mozky nad hledáním přirozeného vysvětlení jevu, vyloučit momentálně nelze ani maják mimozemské civilizace.

Kosmická záhada

Krátké rádiové záblesky jsou (dále jen FRB, Fast Radio Bursts) jsou, jak napovídá název, zachycené velmi rychlé (několik milisekund) a velmi silné (o větší energii, než jakou vyzáří Slunce za měsíc) rádiové signály přicházející odkudsi z hlubokého vesmíru. Do dnešních dnů jsme jich zachytili jedenáct, deset z nich pak zachytila australská rádiová observatoř Parkes.

FRB jsou stále velmi žhavé, neprozkoumané zboží. První puls byl v datech zpětně dohledán v roce 2001, leč teprve letos 19. ledna observatoř Parkes pozorovala puls "v reálném čase", tedy aniž by ho objevila až nazpátky v zaznamenaných údajích. Zároveň platí, že ze získaných zdrojů vyplývá extragalaktický původ pulsů (podle jiných verzí ale možná mají zdroj v naší galaxii, každopádně velmi daleko), jejich vlastnosti rovněž naznačují, že jejich společný zdroj by neměl mít více než několik stovek kilometrů v průměru.

A nyní tým vědců z Cornell University ve spolupráci s německým v Neukirchen-Vluynu přišel s tím, že míry rozptylu (časový rozdíl mezi vyšší a nižší frekvencí) deseti pulsů jsou celočíselnými násobky čísla 187,5. Když si pulsy rozložili na graf, ukázalo se, že tvoří překvapivě přesný vzorec, chce se říct skoro nepřirozený co do přírodních jevů. Než ale začnete bouchat šampaňské a hlasovat, kdo první projde hvězdnou bránou, jejíž plány se jistě ukrývají uvnitř depeše, raději ještě počkejte.

Kosmické mrknutí

V prvé řadě nelze vyloučit, že záblesky mají ryze pozemský původ. Například v roce 2010 bylo oznámeno odhalení 16 podobných pulzů, jejichž vznik byl však vysvětlen lidskou činností. Rovněž nelze vyloučit, že 11 objevených FRB záblesků je jenom zlomkem z daleko větší palety neobjevených signálů – odhaduje se, že denně bychom mohli minout až sto podobných pulzů. Vyhodnocovat závěry z tak malého množství je tedy velice ošemetné. Konečně není ani vyloučené, že další studie závěry vědců z Cornellu přepíšou, nebylo by to ve vědě poprvé.

Pravděpodobnost, že by FRB mohly být čirou náhodou uspořádány tak, jak je analyzoval tým z Cornellu, je pouze 1:5000, což vzhledem k velikosti vesmíru není zase tak vysoké číslo. Je ale přesto třeba uvažovat i nad jinými pravděpodobnostmi. Na mysl samozřejmě okamžitě vytane zápletka Kontaktu, kde vzorek pozorovaný v depeši ukazoval na číslo 3,14. Problém je, že existuje i dalších pět již pozorovaných pulzů, které ještě nebyly oficiálně oznámeny a do stejného vzorce nepasují. Duncan Lorimer z West Virginia University si proto myslí, že jakmile bude odhaleno více pulzů, vzorec nalezený v první desítce se rozpadne.

I pokud by FRB neměly umělý původ, mohly by změnit astronomii. Podobné pulzy energií obvykle detekujeme například u supernov, jenže FRB nedoprovází žádný další pozorovaný úkaz, například právě výbuch hvězdy. FRB by tak dle různých hypotéz mohly být kolizemi černých děr, neutronových hvězd nebo dalších objektů. Také může jít o emise již známých objektů, kterými doplníme jejich definice. Uvažuje se třeba, že jde o projev exploze černých děr.

Lidé ze SETI ale zůstávají optimističtí – dle nich není zatím vyloučen ani původ u inteligentních bytostí. Zvláště pokud by další FRB byly zcela odlišné, by dle nich stávající matematicky přesné pulzy mohly být jakým zavolám "Haló, tady jsme".

Ladislav Loukota