Vesmír patří černochům. Barva kůže bude při kolonizaci kosmu zásadní

Biologové studovali ve vesmíru už spoustu těhotných zvířat – od mloků přes ryby a krysy. Ale nikdy člověka. Do kosmu se sice podívalo už přes šedesát žen, ale žádná z nich nebyla těhotná, natož aby v kosmu porodila.

Lidský život ve vesmíru

Ale řada dnešních myslitelů upozorňuje, že budoucnost lidstva je mimo naši Zemi – že aby člověk přežil, musí se naučit získávat zdroje z okolního vesmíru. Ať už to budou kovy na asteroidech, voda na kometách, nebo energie ukrytá ve vodíku na Měsíci, budeme je potřebovat, abychom doplňovali tenčící se zdroje naší planety.

S tím se ale pojí i fakt, že v této budoucnosti budou lidé muset častěji vyskytovat ve volném vesmíru, roboti, ať už budou sebepokročilejší, nikdy nezastanou všechnu práci. A z toho vyplývá, že se v kosmu budou rodit děti. Budou ale vůbec lidské, se všemi těmi podivnými podmínkami, jež v prostředí s mikrogravitací, množstvím radiace a dalšími možná ještě neznámými faktory, panují?

Problém s porodem

Podle nejnovějších výzkumů amerických biologů to vypadá, že největší dopady na zplození, vývoj i růst nového člověka ve vesmíru bude mít mikrogravitace. Vědci tvrdí, že bez pomoci gravitace bude pro normální ženu prakticky nemožné porodit klasickou cestou dítě – prostě ho ze svého těla nevytlačí. A to není zdaleka jediná hrozba.

Kosmické hrozby pro ženské tělo

Bez pozemské gravitace by měly kosti budoucí matky mnohem menší hustotu. Studie ukazují, že přibližně každý měsíc pobytu ve vesmíru přijdou astronauti o jedno nebo dvě procenta hustoty kostí. Pro normální astronauty je to už tak komplikující, ale pro porod by to bylo kritické. Pánevní kosti jsou stahy při porodu extrémně namáhané, trpí tlaky ze všech stran a podle anatomických modelů by se mohly při kosmickém porodu pánevní kosti nečekaně snadno roztříštit.

Už nyní vědci ženám s křehkými kostmi radí, aby rodily raději císařským řezem. A to stejné by zřejmě bylo nutné také u porodů ve vesmíru – jednalo by se zřejmě o jedinou možnost, jak v kosmu přivést na svět dítě. Jenže samotná operace tak náročná jako císařský řez je v místě bez gravitace zatím nepředstavitelná: tělesné tekutiny se chovají zcela jinak, klasické odsávání by zřejmě také nefungovalo. Většina komplikací by šla sice zřejmě vyřešit technologicky, ale takové technologie zatím nemáme ani na papíře, natožpak ve vývoji.

Budoucí děti

Děti, které se rodí císařským řezem, mívají větší hlavičky, to je věc dobře známá desítky let. Nemusí totiž procházet děložním hrdlem, takže jim hlava může vyrůst více. Pokud by se takto rodily děti několik generací, gen pro větší hlavu by se určitě předával dál: „kosmičtí lidé“ by tedy s nejvyšší pravděpodobností měli proti těm dnešním opravdu velké hlavy. A také nepředstavitelnou barvu kůže. Vypadá to, že budoucí rasisté, kteří soudí člověka podle barvy jeho pleti, to budou mít opravdu složité: barva lidské kůže totiž reaguje na vliv okolního záření. Klasickou ukázkou je tmavější kůže okolo rovníku, kde dopadá více ultrafialového záření – tmavá kůže proti ní lépe chrání.

Jenže ve vesmíru je mnohem více druhů záření; a lidské tělo se mu bude přizpůsobovat nejrůznějšími způsoby, velmi pravděpodobně podobně jako na Zemi tím, že se mu bude měnit barva kůže. Melanin, který způsobuje tmavou barvu pleti, se už evolučně osvědčil, takže je značně pravděpodobné, že budoucí lidé budou mít po stovkách generací tmavou kůži – v podstatě se z nich tedy stanou černoši.

Lidé umělí

Téměř jisté je, že lidé bez pomoci technologie nezvládnou přizpůsobit se meziplanetárnímu prostředí. Budou tedy stále více odkázaní na pomoc technologií, medicíny a nejrůznějších podpůrných prostředků. Ty ale zatím neexistují – takže prozatím vědci doporučují: otěhotnět v kosmu nebo tam zkoušet porodit je smrtelně nebezpečné…

Text: Martin Kovář