Velké plány lidstva: dobývání vesmíru teprve začíná!

Poznejte nadcházející dekádu kosmických objevů na seznamu nejvýznamnějších plánovaných misí.

Rok 2014

Cíl: Testy kosmické lodi DragonRider a Orion

DragonRider má být soukromou pilotovanou lodí společnosti SpaceX, jež může být novým plavidlem pro lety na Mezinárodní oběžnou dráhu. Cílem dubnového, stále ještě nepilotovaného letu bude ozkoušení celé kapsle. Na konci roku by pak mělo dojít i na první nepilotovaný let lodi Orion z dílny americké NASA, pilotovaný Orion jako takový by k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) měl začít létat už v roce 2015.

Cíl: Přistání na asteroidu

Sonda Hayabusa 2 z dílny japonské vesmírné agentury JAXA se vydá na misi s cílem přistát na asteroidu a získat zde vzorky půdy.

Cíl: Test lokalizace asteroidů plných surovin

Ambiciózní soukromá společnost Planetary Resources plánuje start prvního mikrosatelitu, který otestuje technologie použitelné v budoucím teleskopu, jehož misí bude lokalizování asteroidů vhodných pro mimozemskou těžbu.

Cíl: Kosmický turismus z dílny Virgin Galactic.

Někdy v průběhu roku by dle stávajícího plánu měly začít suborbitální lety společnosti Virgin Galactic zaměřené na vesmírný turismus.

Rok 2015

Cíl: Návštěva planetky Ceres

Sonda Dawn z americké NASA se podle schématu mise dostane na oběžnou dráhu Ceresu. Dawn už v roce 2011 provedla podobný úkol u protoplanety Vesta.

Cíl: Vyslání sondy na Venuši

Indie chvátá mezi vesmírné velmoci. Důkazem toho bude chystané vyslání její sondy k druhé planetě naší soustavy. Dojde k němu už za rok v květnu.

Cíl: Robotický průzkum Pluta

Příští rok bude zlomový nejen co do průzkumu Ceresu, ale i první sondy navštěvující někdejší planetu Pluto. Sonda nese jméno New Horizont a poprvé tak lidstvu umožní detailně spatřit, jak těleso z hranic naší sluneční soustavy vypadá. New Horizons kolem Pluta však pouze proletí.

Cíl: Náraz do asteroidu

Někdy v průběhu roku má odstartovat sonda Don Quijote evropské agentury ESA. Ta po příletu ke svému cíli, menšímu asteroidu, otestuje zásah asteroidu projektilem s cílem mj. zjistit, jak je možné vesmírné těleso podobné kategorie odklonit z kurzu.

Cíl: Průzkum Měsíce hned třemi státy

Čína, Rusko i Indie by v roce 2015 měly na měsíc dorazit hned se čtveřicí sond! Zatímco Čína cílí na přistání se svou sondou, Rusko i Indie by rády vysadily svá robotická vozítka. Pro Lunu to však bude teprve počátek nové generace robotických výprav.

Rok 2016

Cíl: Americká automatická mise na Mars

Nový přistávací modul americké NASA ponese jméno InSight a na Mars se vypraví s misí vrtat do zdejší půdy a prozkoumávat její složení.

Cíl: Evropská automatická mise na Mars

A Mars bude mít rušno i co do návštěv evropských sond ESA. Odstartovat mají hned dvě v rámci mise ExoMars. První bude z oběžné dráhy studovat atmosféru, druhá otestuje přistání na Rudé planetě.

Cíl: Ruská automatická mise na Venuši

Spát na vavřínech nebude ani Rusko, které by mělo vyslat k Venuši sondu Veněra-D. Hlavní částí mise bude orbitální modul s radarem pro dokonalejší mapování povrchu planety (podobně jako v případě dřívější sondy Magellan), součástí však může být i přistávací modul s dlouhou životností.

Cíl: Přílet sondy k Jupiteru

K největší planetě sluneční soustavy dorazí sonda Juno. Jejím úkolem bude navázat na předešlou sondu Galileo z 90. let – totiž zkoumat jak Jupiterovy měsíce, tak do většího detailu i jeho turbulentní atmosféru.

Cíl: Nová generace raketoplánu?

Soukromý miniraketoplán DreamChaser by v tomto roce měl provést svůj první let kosmických prostorem. DreamChaser sice bude startovat na špičce rakety Atlas V, slibuje však návrat konceptu kosmického letounu.

Rok 2017

Cíl: Průzkum slunce

Evropa plánuje vyslání nové sondy určené ke studiu naší hvězdy. Ponese jméno SolO a bude mít za úkol nové zmapování funkcí sluneční atmosféry. Na skutečně klíčový start jiné sondy však dojde až v roce 2018 – co bude cílem této mise, však zjistíte až v roce 2024…

Cíl: Testování návratu vzorků z Měsíce

Čína by v průběhu roku ráda vyslala k Měsíci sondu pojmenovanou Chang'e 5. Ta má nejenom přistát a odebrat vzorky půdy, ale také se s nimi vrátit na Zemi. Mise souvisí s již dříve avizovanou čínskou snahou zahájit na Měsíci těžbu surovin.

Cíl: Test budoucího hlavního nosiče NASA na letu kolem Měsíce

49 let po prvním obletu měsíce lodí Apollo 8 se o totéž pokusí modul amerického Orionu vynesený novým typem hlavní americké vesmírné rakety. Půjde sice o nepilotovanou misi, uspěje-li však, půjde o klíčový pokus technologií celé lodi, na níž spolupracuje NASA a ESA.

Rok 2018

Cíl: Pilotovaný oblet Marsu?

Záměry iniciativy Inspiration Mars jsou nemalé, ráda by totiž vyslala dvojici na 501 dnů trvající misi s cílem obletět Mars. Celý projekt je stále velmi nejistý – podaří-li se však udržet financování, okno se startu otevře právě v šibeničním termínu v lednu 2018.

Cíl: Start nového vesmírného teleskopu

Jmenuje se James Webb Space Telescope (JWST) a jeho hlavní zrcadlo bude pětkrát větší než v případě předchozího Hubbleova teleskopu, očekává se tak celá řada nových pokroků v astronomických pozorováních hlubokého vesmíru a vzdálených galaxií.

Cíl: Evropský rover na Marsu

Dva roky po první fázi odstartuje i druhá část evropské marťanské mise ExoMars. Tentokrát se bude jednat už o povrchové vozítko (rover).

Rok 2019

Možný nový teleskop pro objev exoplanet

Pomalu se dostáváme do hájemství stále neznámých projektů a řady spekulací, potenciální teleskop EXCEDE však stojí za kapku spekulování. Na jeho start by mohlo dojít už za pět let, oproti James Webb Space Telescope by se EXCEDE zaměřil detailně a pouze na nejbližší další planetární soustavy, a to jak již existující, tak i teprve vznikající.

Rok 2020

Konec Mezinárodní vesmírné stanice?

Na rok 2020 bylo původně naplánováno vyřazení dlouho budované Mezinárodní vesmírné stanice. Je možné, že životnost stanice bude nakonec prodloužena snad o pět dalších let, stejně tak se ovšem již objevují plány na likvidaci základny či případně využití jejích modulů pro některé budoucí stanice. Rusko tak přišlo se záměrem využít své moduly pro vlastní budoucí stanici, společnost Boeing zase navrhla část ISS vystřelit k Měsíci.

Další ruská mise k Měsíci

Ruská lunární snaha by v roce 2020 měla pokračovat sondou Luna-Grunt, jejíž součástí by byla orbitální část a 400kg přistávací modul s roverem. Je otázkou, zda-li se celý projekt podaří realizovat v dnešním časovém horizontu, původně totiž první část programu měla k Luně zamířit už v roce 2012.

Rok 2021

První průzkumný let Orionu

Premiéru letu s posádkou do hlubokého vesmíru (na ISS by měla létat už dříve) by si v témže roce mohla odbýt americká pilotovaná loď Orion, nemělo by se přitom jednat o nic menšího než cestu k asteroidu, který by předešlá nepilotovaná mise NASA odvlekla na oběžnou dráhu Měsíce.

Nedojde-li ke startu Inspiration Mars, šlo by o nejzazší bod, odkud se pilotované výpravy vypravily od konce programu Apollo.

Rok 2022

Evropská mise k Jupiteru

K Jupiteru a jeho ledovým měsícům by měla odstartovat plánovaná mise ESA s prapodivným názvem JUICE (JUpiter ICy moons Explorer). Brzké objevy však nečekejte, dojde-li ke startu dle plánu, JUICE k Jupiteru doletí až v roce 2030.

Rok 2023

První kolonie na Marsu?

Ač je projekt Mars One možná až příliš ambiciózní, vyjde-li skutečně jeho nynější plán, mohl by v roce 2023 na Rudou planetu zamířit první trvalý osadník planety…

Rok 2024

NASA se chce dotknout slunce

Na konci roku ke Slunci dorazí sonda Solar Probe Plus, která se jako historicky první kosmická loď ponoří do atmosféry slunce. Sonda odstartuje už v létě 2018, bude však trvat šest let manévrování, než se přiblíží na pozici.

Ladislav Loukota