Boj o Mars: Na Rudou planetu si brousí zuby Rusové i Evropa

Společná evropsko-ruská mise zaměřená na výzkum Marsu začne v lednu 2016, kdy nosná raketa Proton vynese do vesmíru první sondu. Ta by měla na oběžnou dráhu rudé planety dorazit o deset měsíců později. O harmonogramu projektu Evropská kosmické agentury (ESA) a ruského Roskosmosu dnes informoval ředitel Ústavu kosmických výzkumů Ruské akademie věd Lev Zeljonyj.

"Celkem bude mít tento projekt čtyři stádia. Sonda navržená ESA bude vypuštěna ruskou raketou Proton s pohonným blokem Briz-M v období mezi 7. a 27. lednem 2016. Na oběžnou dráhu Marsu dorazí v říjnu 2016. Její součástí bude řada našich i evropských přístrojů a modul, který přistane na povrchu," citovala Zeljoného agentura Interfax.

Program ExoMars původně vypracovala ESA ve spolupráci s americkým Národním úřadem pro letectví a vesmír (NASA). Američané se ale kvůli finančním škrtům z programu v roce 2012 stáhli a ESA o rok později navázala spolupráci s ruskou agenturou Roskosmos.

Sonda za sondou...

V rámci programu ExoMars mají do vesmíru vyrazit celkem dvě sondy: na první přípravnou misi naváže v roce 2018 druhá, během níž by mělo na povrchu Marsu přistát vozítko. To má kromě jiného provést vrty a někdy po roce 2020 dopravit na Zemi vzorky půdy.

Rusko při pokusu o výzkum Marsu zaznamenalo v roce 2011 výrazný neúspěch, když jeho první meziplanetární mise po 15 letech neuspěla. Sonda Fobos-Grunt se po startu nevydala na plánovanou cestu k Marsu, ale zřítila se do Tichého oceánu. USA naopak na Marsu mají už deset let sondu Opportunity a od roku 2012 také vozítko Curiosity.

ČTK