3. září 2021 10:30

Začátky dobývání vesmíru byly na hraně sebevražedné mise. Jak probíhaly první lety do stratosféry?

Vesmírní pionýři - projekt Excelsior

V druhé polovině 50. let spolu Sovětský svaz a Spojené státy intenzivně soupeřily o dobytí kosmu. V rámci vesmírného závodu uskutečnilo americké letectvo výzkumné balónové lety za hranice atmosféry, které testovaly padákové systémy i vliv kosmického záření.

Projekt Excelsior měl poskytnout řadu významných odpovědí na to, zda je vůbec možné s pomocí speciálního vybavení a metod vyslat člověka až do výše 30 kilometrů nad zemský povrch a bezpečně ho vrátit na zem. Jednalo se o sérii seskoků padákem ze speciálně upravených a vybavených heliových balónů, kterých se zúčastnil zkušený pilot Joseph William Kittinger. Problém byl v tom, že tyto seskoky byly do velké míry experimentem a hazardem se životem, což potvrdil hned první test.

Počáteční zkouška

První test, Excelsior I, byl proveden 16. listopadu 1959. Kittinger vystoupal ve stratosférickém heliovém balónu o objemu 85 000 m3 až do výše 18 kilometrů, což byla stanovená hranice, z níž měl vzduchoplavec seskočit.

Pokusný let však málem skončil katastrofou. Stabilizační padák se otevřel příliš brzy po seskoku a obmotal se Kittingerovi kolem krku, což způsobilo ztrátu vědomí. Život mu zachránil nouzový padák, který se automaticky otevřel ve výšce tří kilometrů. Navzdory nepovedenému prvnímu pokusu se pilot rozhodl provést druhý seskok – Excelsior II. Ten se konal o tři týdny později a Kittinger vyskočil z výšky necelých 23 kilometrů, přičemž volným pádem klesal 16 kilometrů, než otevřel hlavní padák. Tato mise se obešla bez větších problémů.

Třetí a poslední zkouška

Poslední seskok (Excelsior III) byl stěžejní misí celého projektu. Obrovský balón se vznesl 16. srpna 1960 a dopravil Kittingera i s menšími obtížemi až do výšky 31,3 kilometrů, čímž vytvořil nový světový rekord. Výstup trval hodinu a 31 minut a pilot ve stratosféře pobýval 12 minut, než zahájil seskok dolů. Hlavní padák se mu úspěšně otevřel po 4 minutách a 36 sekundách, čímž Kittinger vytvořil další světový rekord v nejdelším volném pádu. Přistání na zem bylo sice tvrdé, ale zdařilé.

Joseph Kittinger pomohl prozkoumat mrazivé vakuum na okraji našeho světa a tím přispěl i obrovskou měrou k realizaci projektu Mercury a dalšímu bádání v kosmu.

Dokument Vesmírní pionýři sledujte na Prima ZOOM.

Tamara Fränzlová

redaktorka FTV Prima

Všechny články autora