Na Marsu se objevily podivuhodné písečné kruhy. NASA zaznamenala jejich pohyb
Prakticky dokonalé kruhy na první pohled vypadají jako něco umělého. NASA se snaží úkaz vysvětlit a vyvrátit konspirace.
Fotografie Marsu už mnohokrát posloužily konspirátorům k alternativnímu výkladu toho, co na nich ve skutečnosti bylo. Asi nejznámějším příkladem je „tvář“ na jednom z pahorků v oblasti Cydonia Mensae, která ale nevznikla zásahem mimozemšťanů, nýbrž fantazií lidského mozku. Tedy zejména jevem pojmenovaným pareidolie, při němž dochází k přetváření neurčitých podnětů ve smysluplné obrazy za pomoci fantazie. Nejnovější fotografie povrchu rudé planety ale nic takového s lidským mozkem nedělají, a to, co na snímcích pořízených na konci roku 2022 a zveřejněných v březnu 2023 vidíte, jsou skutečně, téměř dokonalé kruhové písečné duny.
Mohlo by vás zajímat: Mars měl největší vodopád Sluneční soustavy. Podívejte se na jev, který předznamenal zkázu
Písečné duny na Marsu
Mars je doslova posetý dunami nejrůznějších tvarů i velikostí, přesto jsou přesně ohraničené tvary neobvyklé a právem vyvolávají otázky, jak vznikly a zda jsou přírodního či umělého původu. S přihlédnutím k tomu, že nikdo na povrchu planety nevyfotil žádné stroje ani mimozemšťany, kteří by vršili písek, si jsou vědci z Arizonské univerzity jistí, že i tyto kruhové duny vznikají přirozeným způsobem. Nenechávají se proto příliš strhávat konspiracemi a naopak popisují, že ačkoliv se na pohled zdají být duny dokonale symetrické, jedna jejich strana – konkrétně ta, která je orientována na jih – naznačuje směr proudění větru. Na dunách je zároveň možné sledovat námrazu, tedy zejména její ústup a tání v době, kdy na planetě končí zimní období.
Strange circular dunes on Mars spotted in these NASA photos https://t.co/UxJXOXTUJN pic.twitter.com/X4esAJeTXf
— SPACE.com (@SPACEdotcom) March 9, 2023
Za snímky stojí tým ze zmíněné univerzity, který provozuje kameru HiRise obíhající kolem Marsu na sondě Mars Reconnaissance Orbiteru (MRO). Snímky byly pořízeny ve chvíli, kdy se MRO nacházela ve výšce přibližně 300 kilometrů nad povrchem, a každý pixel obrázku tak představuje 25 centimetrů. Shromažďování opakovaných pozorování těchto dun v průběhu celého marťanského roku, trvajícího 687 pozemských dní, pak umožnilo planetárním vědcům sledovat, jak rychle se duny pohybují. Pokud by to zajímalo i vás, jde o vzdálenost jednoho metru ročně.
Kamera HiRise rovněž provádí výzkum, zabývající se útvary podobnými ledovcům po celém Marsu a zkoumá zlomy typu trhlin, které přerušují jejich povrch. Díky opakovaným pozorováním v průběhu času mohou snímky vědcům pomoci určit druh mechaniky zlomů, které se vyskytují v takzvaných viskózních proudových prvcích, jež se nacházejí na úpatích svahů na Marsu. Předpokládá se, že tyto usazeniny byly kdysi bohaté na led, ale zdroj tohoto ledu je podle NASA zatím záhadou.
Zdroj: Space.com