Pozorujte úchvatné Orionidy. Kdy budou letos v říjnu vidět nejjasněji?
Země na konci října prolétá prachovým pozůstatkem ohonu Halleyovy komety, což na noční obloze vyvolá velkou světelnou show. Vidět bude až 20 meteorů za hodinu, pozorování nahrává i fáze Měsíce.
Podzimní noční oblohu budou před koncem října křižovat meteory zvané Orionidy zdánlivě vylétající ze severovýchodní části souhvězdí Orion poblíž souhvězdí Blíženců. Jde o pozůstatek nejslavnější vlasatice hvězdné oblohy, Halleyovy komety (1P/Halley), která se ke Slunci vrací každých 76 let. Mimochodem, do proudu částic, které po sobě tato kometa zanechává, vstupuje Země i v květnu, kdy se meteory nazývají Eta-Aquaridy.
Halleyova kometa v roce 1986 nad posvátnou australskou horou Uluru Zdroj: Getty Images
Na pozorování meteorů si přivstaňte
Orionidy se objevují od 2. října do 7. listopadu, jejich vrchol je 21. října časně ráno. V roce 2022 jsou pro jejich pozorování příhodné podmínky – nejvyšší aktivita roje nastane čtyři dny před novem, takže Měsíc nebude svým svitem pozorování Orionid vůbec rušit.
Radiant Orionid, tedy místo, odkud meteory zdánlivě vyletují, bude během nočních hodin stoupat nad obzor. „Nejlepší podmínky pro pozorování proto bývají ve druhé polovině noci a nad ránem (mezi 1. a 5. hodinou ranní). V průběhu maxima roje se tak můžeme dočkat na tmavé obloze daleko od měst až desítky rojových meteorů za hodinu,“ uvedl astronom Petr Horálek. Protože je aktivita roje pozvolná, má podle něj smysl sledovat Orionidy i několik nocí před maximem a po něm včetně víkendových nocí 22. a 23. října.
První zmínky o roji Orionid pochází z roku 1839, kdy americký astronom Edward C. Herrick vysledoval jistou vyšší meteorickou aktivitu v první polovině října. Následující rok svá pozorování poopravil s tím, že maximum aktivity nastává mezi 8. a 25. říjnem. V roce 1864 na jeho pozorování navázal Alexander S. Herschel, který přesněji určil jak polohu místa, odkud meteory na obloze vylétají, tak frekvenci roje (kolem 20 meteorů za hodinu). Od té doby se o roj začala zajímat celá řada dalších astronomů, až se z Orionid stal jeden z deseti nejsledovanějších rojů v roce.
Návrat Halleyovy komety
V roce 1705 si britský matematik a královský astronom Edmond Halley všiml, že mezi 24 pozorovanými kometami mezi lety 1337-1698 mají tři z nich, konkrétně pozorované v letech 1531, 1607 a 1682, velmi podobné vlastnosti oběžné dráhy. Vypočítal, že se jedná vždy o tutéž kometu, a dokonce předpověděl i její další návrat v roce 1758. Sám se ho však už nedožil – zemřel o 16 let dříve.
Halleyova kometa se ke Slunci vrací přibližně každých 76 let. Poslední návrat v roce 1986 nebyl podle Horálka nikterak příznivý – kometa byla poměrně slabá a geometricky nevýhodně položená vůči Zemi. „Dalšího návratu se však dožijí současné mladší generace. Kometa znovu přiletí ke Slunci 28. července 2061 a na severní obloze bude pozorovatelná krátce, ale velmi výrazně už v červnu toho roku,“ slibuje Horálek.
ZDROJ: Astrofyzikální progresy z Opavy