Červencová noční obloha chystá velké planetární představení, uvidíte ho i na dovolené

Druhá polovina července je příznivá nočnímu pozorování oblohy. Pokud trávíte dovolenou v Itálii nebo Chorvatsku, které leží jižněji než Česká republika, budou úkazy na obloze vypadat velmi podobně. Hlavní rozdíly budou v tom, že jižněji položené oblasti mají delší letní noci a mohou mít méně světelného znečištění na venkově, což může podmínky pozorování zlepšit.

Přečtěte si také: Dobové záběry startu nosné rakety Saturn V s lodí Apollo 11 vyvolávají mrazení v zádech

Pokud se nacházíte například v Egyptě a Turecku, které jsou ještě jižněji a blíže k rovníku, mohou být některé objekty na obloze viditelné o něco výše a po delší dobu během noci. Tyto oblasti mají také výhodu jasnějších a sušších nocí, což díky menší vlhkosti a oblačnosti zlepšuje viditelnost.

Planetární představení na konci července

V červenci jsou na noční obloze viditelné hned dvě největší planety naší sluneční soustavy, Jupiter a Saturn. Jupiter je nejjasnější planeta a snadno ho najdete na jihovýchodě hned po setmění. Saturn je o něco slabší a nachází se v blízkosti Jupiteru, tedy také směrem k jihovýchodu. Nejlepší čas na pozorování je kolem půlnoci, kdy jsou planety nejvýše na obloze. Těsně po západu Slunce můžete na večerní obloze spatřit velmi jasnou Venuši a Mars, který je červeně zbarvený a méně jasný.

Jak měsíce Io a Europa míjejí povrch Jupiteru můžete vidět na záběrech pořízených sondou Cassini:

The moons Io and Europa passing by Jupiter, caught by Cassini
NASA pic.twitter.com/W3yHzJJJjv

— Black Hole (@konstructivizm) July 15, 2024

Nejzajímavější úkazy ale planety ve spojení s dalšími nebeskými objekty nabídnou v posledních červencových dnech. Podle Fyzikálního ústavu Slezské univerzity v Opavě bude v úterý 30. července Měsíc vycházet po půlnoci nad severovýchodem úhlově velmi blízko hvězdokupy Plejády, přičemž asi 5° jihozápadně od něj najdeme v malém dalekohledu také planetu Uran. Později se objeví jasný Mars a ještě výraznější Jupiter, obě planety budou u hvězdokupy Hyády s jasnou hvězdou Aldebaranem. Jak bude celé uskupení pozvolna stoupat nad východní obzor, Měsíc se bude od Plejád odsouvat více k jasnému Marsu.

O den později, ve středu 31. července, se pak nad severovýchodem objeví trojice jasných těles, tedy Jupiter, Mars a Měsíc, úhlově ještě blíže, v uskupení takzvaného nebeského trojúhelníku. Spolu s oběma hvězdokupami to bude ještě zajímavější pohled, neboť Měsíc bude oproti situaci z předchozího dne slabší, jeho srpek užší, a na tmavé obloze uvidíme více hvězd a také popelavý svit Měsíce na jeho Sluncem přímo neosvětlené části. Malým dalekohledem bude možné stále najít jihozápadně od Plejád planetu Uran.

Mléčná dráha a Delta Akvaridy

Červenec je ideální měsíc pro pozorování Mléčné dráhy, vyhněte se ale období kolem úplňku, který připadá na 24. července. Vydejte se mimo město, kde je méně světelného znečištění, a podívejte se na jižní obzor. Mléčná dráha je nejsilněji viditelná v oblasti kolem souhvězdí Střelce. Ponořit se až do nitra Mléční dráhy se můžete ve videu Evropské jižní observatoře (ESO):

Před koncem měsíce si můžete užívat i meteorický roj Delta Aquaridy, který dosahuje svého maxima kolem 28. a 29. července. Roj vznikl rozpadem Marsdenovy a Krachtovy Sungrazingovy komety a nejlepší čas na pozorování je po půlnoci, když je jeho radiant vysoko na obloze. Delta Aquaridy nejsou tak intenzivní jako třeba Perseidy, jejichž maximum přijde mezi 11. a 13. srpnem, ale i tak můžete spatřit až 20 meteorů za hodinu.

Přelety Mezinárodní vesmírné stanice

Přelety ISS jsou fascinující podívanou mimo jiné proto, že se stanice po obloze pohybuje velkou rychlostí, a kromě Měsíce jde o nejjasnější objekt. Přesné časy přeletů se mění každý den, takže je nejlepší využít aplikaci nebo webové stránky, které poskytují aktuální údaje pro lokalitu, kde se právě nacházíte. „Dráha letu Mezinárodní vesmírné stanice pokrývá přes více než 90 % populace Země,“ uvádí NASA, takže byste ji neměli minout, ať jste takřka kdekoliv. Co právě teď vidí astronauti na ISS můžete vidět v živém vysílání NASA:

Mohlo by vás také zajímat: Unikátní operace ve vesmíru: Robot zvládl chirurgický zákrok. Obrovský pokrok těší vědce

ISS obíhá kolem Země ve výšce přibližně 400 km průměrnou rychlostí 28 000 km/h. Stanice létá vždy od západu na východ a na rozdíl od letadel nebliká ani nevydává žádné zvuky. K jejímu nalezení stejně jako k identifikaci dalších objektů na noční obloze včetně družic můžete použít nástroj Stellarium.

Zdroj: Astrofyzikální progresy z Opavy, space.com

Video, které jste mohli minout: Úplné zatmění Slunce uchvátilo celý svět