Nejlepší fotografie vesmíru jsou tu jen pro vás!

Stává se vám občas, že se zasníte při prohlížení obrázků vesmírných objektů na Astronomy Picture of The Day nebo na jiném serveru? Pak budete nadšeni novým projektem AstroPix, který shromažďuje všechny úchvatné fotografie vesmírných objektů v jedné přehledné databázi.

Prohlížením obrázků vesmíru člověk může strávit hodiny či dny a neomrzí jej to. Jenže hledat pomocí Googlu nepřináší vždy výsledek, po kterém toužíme. Zkoušeli jste někdy googlit M1 nebo M16? Pokud máte štěstí, tak sice kýžený snímek najdete, ale v prachbídném rozlišení. Mezinárodní Astronomická Unie proto posvětila projekt, který sdružuje snímky ze všech významných observatoří – ať už vesmírných nebo pozemských – a nabízí je k prohlížení z jednoho místa na webu.

AstroPix, momentálně běžící v beta verzi, rozhodně není statickým archivem. Každým dnem kontroluje, zda do databází světových observatoří přibyly nové vizuálně zajímavé snímky nebo třeba vizualizace a infografiky. Obsah je díky tomu dokonale aktuální.

Jak to funguje?

Pro zkoumání si můžete vybrat třeba velmi jednoduché intuitivní vyhledávání. Jak to vypadá? V pravém horním rohu si zadáte váš oblíbený objekt, třeba M51 nebo Saturn. Jako malou demonstraci si můžeme zvolit právě galaxii M51, krásnou spirálu. A chtěli byste ji vidět tak, jak ji vidí Hubbleův vesmírný dalekohled. Do hledání stačí zadat M51 hubble a v mžiku vyskočí nabídka několika snímků. Po rozkliknutí se objeví stránka s větším náhledem na snímek a množství dalších informací včetně nabídky stáhnutí obrázku v libovolném rozlišení, i takovém, které se hodí pro použití jako wallpaper na plochu počítače nebo tabletu.

Názorná ukázka okna AstroPix v prohlížeči. V tomto případě zobrazující galaxii M51. Zdroj AstroPix.

Pro nadšené pozorovatele amatéry je zajímavá i funkce ‘View in the WorldWide Telescope’, která vás přenese na stránky WWT, kde si na hvězdné mapě můžete po synchronizaci vaší polohy zjistit, zda byste daný vesmírný objekt mohli vidět dalekohledem (samořejmě za předpokladu, že daný objekt je dostatečně jasný) tu či onu noc.

Ve spodní záložce AVM Data se vám zobrazí všechny možné technické informace o snímku včetně toho, jak byl snímek kolorován, jaký dalekohled jej pořídil, kdo je zodpovědný za jeho složení a podobně.

Užívat si jen tak vesmíru

Pokud se vám zrovna nechce hledat konkrétní objekty, můžete zvolit funkci ‘browse’, která v podstatě nabídne to ‘nejhledanější a nejlepší’. Speciální sekce jsou věnovány famózním snímkům mlhoviny v Orionu a galaxii v Andromedě. Můžete si vybrat i čistě na základě vesmírné mise nebo jen vaši oblíbenou vlnovou délku.

V případě komplexních složených snímků můžete dokonce sledovat, jaká barva je připsána které vlnové délce. Podle toho můžete odtušit, zda byste váš oblíbený objekt byli schopni očima vidět tak, jak vypadá na obrázku (pokud malé barevné záložky nad vlnovým rozpětím všechny ukazují na ‘visible’, tak takto objekt vypadá pro naše oči).

Příklad snímku mlhoviny v Orionu známé také jako M42. V pravém spodním panelu je jasně vidět, že jde o kombinaci viditelného a infračerveného světla. Odpovídá to tomu, že se jedná o kombinaci snímků z Hubbleova a Spitzerova vesmírného dalekohledu. Zdroj AstroPix.

Ten nejnáročnější uživatel může konstruovat složité filtry v ‘Advanced search’ a specifikovat třeba snímky určitého objektu buď jenom v infračervené oblasti, nebo naopak v rentgenu.

Nezbývá než popřát příjemné brouzdání vesmírnými objekty!

Jana Poledniková