Vzácný modrý superúplněk je po roce zpátky. Nepropásněte na nebi obrovský Měsíc

Pojem superúplněk nemají astronomové moc rádi, což ale neznamená, že by neměl svou vypovídací hodnotu. Oblíbený pořad britské BBC Sky at Night označuje za superúplněk takový úplněk, při němž se Měsíc a Země přiblíží alespoň na 90 % své nejkratší vzdálenosti. Astronomové pak pracují s termínem přízemní úplněk (tedy úplněk v perigeu), kdy je střed Měsíce od středu Země vzdálen méně než 360 000 km.

Přečtěte si také: Malá planetka může narazit do Země silou 1 200 megatun. Víme, kdy přesně k tomu má dojít

Kratší vzdálenost obou těles pak způsobuje, že se Měsíc v superúplňku jeví až o 7 % větší a o 15 % jasnější než obvyklý úplněk. Tato diference je ale poměrně malá a pro méně zkušené pozorovatele obtížně postřehnutelná mimo jiné i díky jednomu fyzikálnímu jevu. Bez ohledu na to, zda je Měsíc při úplňku blízko nebo daleko, se totiž náš vesmírný souputník zdá při svém východu a západu pokaždé velký. „Stojí za tím optická iluze, při které náš mozek porovnává velikost Měsíce se vzdálenými objekty na obzoru, a v nás skutečně vyvolává pocit, že je Měsíc obrovský,“ vysvětluje astronom a fotograf Petr Horálek.

Rok 2024 nabízí hned čtyři takzvané superúplňky. Kromě 19. srpna je to ještě 18. září, 17. října a 15. listopadu. Pravidlo čtyř superúplňků v roce neplatí vždy, například v období let 2029-33 budeme moci obdivovat každoročně hned pět superúplňků. Poslední superúplněk jsme mohli na obloze vidět 29. září 2023.

Tajemství modrého superúplňku

V souvislosti s úplňkem, který nastane v pondělí 19. srpna ve 20:28 SELČ, se setkáváme s označením „modrý úplněk“ (z anglického „blue moon“). Pojem ovšem nevychází z očekávaného zabarvení Měsíce, ale z anglického výrazu „once in a blue moon“, což ve volném překladu znamená „jednou za uherský rok“. Tím se upozorňuje na skutečnost, že v průběhu astronomického období definovaného daty jeho začátku a konce nastávají vzácně hned čtyři úplňky, zatímco obvykle bývají jen tři.

Tak tomu je i v létě 2024, které začalo letním slunovratem 20. června a končí podzimní rovnodenností 22. září. Úplňky v tomto období nastaly 22. června, 21. července, další nastanou 19. srpna a 18. září. Jako „modrý měsíc“ se pak označuje třetí z těchto čtyř, tedy ten 19. srpna 2024. Mimochodem, ten čtvrtý, zářijový úplněk bude ještě zajímavější – nastane při něm částečné zatmění Měsíce.

Další možností je, že dojde ke dvěma úplňkům v jednom kalendářním měsíci, což také není zcela obvyklé. Naposledy k takové situaci došlo v srpnu 2023 a znovu se jí dočkáme až v květnu 2026.

Když je Měsíc opravdu modrý

Do modra zabarvený Měsíc se ale na obloze opravdu objevit může, ovšem nenazýváme ho „modrý úplněk“, protože nesouvisí s fází Měsíce nebo datem v kalendáři. Do modra se Měsíc zabarví před zraky pozorovatelů ve vzácných případech, kdy je naše atmosféra nasycena či znečištěna specifickými částicemi o velikosti alespoň 1 mikronu.

Mohlo by vás také zajímat: Vzácná kometa se po 68 letech opět přiblížila k Zemi. Co je potřeba k jejímu sledování?

Podle Horálka za to nejčastěji může popel, který se do zemského ovzduší dostane při velkém požáru nebo silné sopečné erupci. Tyto částice rozptylují dlouhovlnnou červenou část viditelného světla a k našim očím doputuje jen ta modrá. Známý je případ z roku 1883, kdy indonéská sopka Krakatoa vyvolala tak silnou erupci, že ji vědci přirovnali k výbuchu 100megatunové jaderné bomby. Sopečný popel tehdy vystoupal do atmosféry až 80 kilometrů vysoko, a protože obsahoval mnoho takových částic, lidé byli svědky modře zabarveného Měsíce na mnoha místech na světě i několik dní v kuse.

Zdroj: BBC Sky at Night, Hvězdárna Brno, Fyzikální ústav v Opavě

Video, které jste mohli minout: Úplné zatmění Slunce 2024