Modrá sibiřská jezírka začala bublat metanem – a je to moc špatná zpráva
Satelitní snímky ruské Sibiře ukázaly, že přes 200 průzračně modrých jezírek se změnilo ve vířivky. Jsou plné velkých bublin, jejich hladina se doslova vaří – tento jev je tak rozsáhlý, že ho lze pozorovat i z oběžné dráhy Země. Co se to děje? To se z ohřívající se Sibiře začal uvolňovat metan.
Proměněná jezírka
Tato jezírka vznikla tím, že se propadl rozpouštějící se permafrost a vzniklou jámu zaplnila voda, pocházející právě z tající půdy. Běžně jsou taková jezírka tmavá, tato jsou ovšem blankytně modrá. Za jejich barvu může také metan; modrou barvu jezírkům dávají řasy, jež se živí sírou, která je s úniky metanu spojená.
Všechna tato jezírka se nacházejí na dálném severu, nejvíce na polooostrově Jamal, většinou poblíž těžařských zařízení. Pro vědce znamenají neznámý faktor v globálních změnách planety. Jezírka studuje tým dr. Vasilije Bogojavlenského z ruské Akademie věd. Pro deník Siberian Times tento vědec prohlásil: „Objevili jsme je na snímcích družice Landsat teprve v roce 2015. Když jsme srovnávali jejich stav v roce 2016 s archivnímu záběry z roku 2013, bylo hned vidět, k jak velkým změnám došlo.“
Je změna klimatu pohromou?
Celá Sibiř v současné době zažívá prudké změny spojené právě s klimatickými změnami. Ty jsou vždy nejvíce patrné v oblastech kolem pólu. U Sibiře sice rozpouštění trvale zmrzlé půdy (neboli permafrostu) způsobuje, že se Rusko snadněji dostává k zásobám ropy, zemního plynu a dalších vzácných surovin, současně ale působí i mnoho problémů.
Nedávno například studie vědců z ruské Akademie věd upozornila, že na permafrostu stojí více než polovina měst na Sibiři – jeho tání snižuje pevnost půdy a obrovskému množství staveb bude v dalších letech hrozit zhroucení. Dalším problémem jsou „díry do pekla“ - obrovské propady permafrostu, který taje a je narušený těžební činností. Ty největší jsou velké celé stovky metrů a otevírají se na těch nejméně očekávaných místech.
Spekulace a problémy
Tyto fenomény jsou ruským vědcům dobře známé, ale na blankytná jezírka s unikajícím metanem připravení nebyli. Zřejmě má jejich vznik nějakou souvislost se zemětřeseními, ale protože zatím neproběhl žádný rozsáhlý výzkum, jsou vědci odsouzeni jen ke spekulacím. Proč jsou pro ně ale takovým problémem?
Jde o to, že není jasné, jak velké množství metanu ze země uniká. Metan je extrémně silný skleníkový plyn – oproti CO2 je asi 30krát účinnější v zadržování tepla. Pod Sibiří je ho podle prognóz ohromné množství a jeho rychlý únik by znamenal zřejmě ještě vážnější poškození klimatu, než probíhá v současnosti. Zatím se nedaří spočítat, o jak závažný problém se jedná, ruská Akademie věd však již plánuje rozsáhlé expedice i výzkumné programy, které by závažnost měly posoudit a analyzovat.
Text: MK