Mars prozkoumá nová sonda. Čeká na ni vzrušující mise

Lidstvo na základě vědeckých poznatků stále víc nabývá přesvědčení, že Mars měl před miliardami let prostředí příznivé pro existenci života s hojným množstvím vody a mnohem hustší atmosférou.

Dnes je to však nehostinný soused Země a vědci se snaží přijít na kloub tomu, co se stalo. O krůček blíž k poznání, proč a kam se voda a plynný obal rudé planety vytratily, by je měla přivést sonda MAVEN, již v pondělí vypustí americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA).

MAVEN, jejíž název je zkratkou označení stejnojmenné mise Mars Atmosphere and Volatile Evolution (Atmosféra a proměnlivý vývoj Marsu), poletí deset měsíců, než se v září příštího roku usadí na eliptické oběžné dráze kolem svého cíle.

Mapa Marsu

Během základní mise, která potrvá jeden pozemský rok, bude aparát o hmotnosti téměř dva a půl tuny zkoumat všechny "marsopisné" šířky. Eliptická orbita přitom umožní bádat v různých výškách nad povrchem – od 150 až po 6100 kilometrů. Naplánováno je však i pět sestoupení až na 125 kilometrů, což je spodní hranice horní vrstvy nynějšího plynného obalu Marsu, jenž má hustotu jednoho procenta zemské atmosféry.

Vědci doufají, že jim mise MAVEN, na niž NASA vyčlenila 671 milionů dolarů (13,5 miliardy korun), pomůže odhalit, jak a proč Mars o svou atmosféru přišel. "Jsou jen dvě místa, kam se atmosféra mohla vytratit. Buď do zemské kůry, anebo do vesmíru," poznamenal vedoucí mise Bruce Jakosky. Přitom je možné, že přinejmenším část plynného obalu "odvanul" sluneční vítr, i když svou roli mohlo sehrát mnoho jiných mechanismů, dodal expert.

Jeden z mezinárodních vědeckých týmů nedávno zveřejnil studii, v níž vyjádřil názor, že plynný obal Marsu nemusel uniknout do vesmíru. Na základě zkoumání takzvaného Lafayettského meteoritu, pocházejícího z rudé planety, dospěl k závěru, že velká část oxidu uhličitého se může skrývat v marsovských horninách.

Jak přišel Mars o vzduch?

"MAVEN nám pomůže porozumět historii klimatu, která je historií obyvatelnosti," upozornil Jakosky. Dodal, že ačkoli MAVEN nebude hledat život, vědcům výsledky mise pomohou pochopit prostředí, které život mohlo hostit.

A jak na videu NASA vysvětlujícím smysl projektu poznamenal herec LeVar Burton (známý ze seriálu Star Trek jako hlavní inženýr hvězdné lodi Enterprise Geordi LeForge), možná se díky MAVENu dozvíme i něco důležitého o Zemi.

Ke zjištění příčin, proč se z teplého a vlhkého světa stala chladná poušť, je nový marsovský satelit vybaven třemi sadami přístrojů. Podle Jakoského budou zkoumat částice slunečního větru, složení horních vrstev atmosféry a také jejich reakci na dopad sluneční energie.

"Mise Maven je významným krokem k rozluštění hádanky týkající se někdejšího a současného prostředí Marsu. Znalosti, které získáme, budou stavět na dřívějších i současných průzkumných misích vedených na této planetě a pomohou k informování budoucích misí, při nichž zamíří na Mars lidé," shrnul smysl projektu John Grunsfeld z ředitelství vědeckých misí NASA.

Jedním z důvodů, proč NASA dala misi MAVEN přednost před jinými projekty, je i to, že sonda poskytne komunikační zázemí příštím marsovským misím a také vozítku Curiosity. To v současné době na povrchu planety pátrá po stopách života a získaná data posílá na Zemi pomocí dvou starších satelitů – Mars Odyssey a Mars Reconnaissance Orbiter.

ČTK