Letošní Perseidy: Dnes je na ně nejlepší den!

Perseidy Zdroj: Thinkstock

Srpen je z astronomického hlediska každoročně asi nejčastěji spojován s meteorickým rojem Perseid.

Jedná o meteory, jejichž mateřským tělesem je kometa Swift-Tuttle. Meteorický roj Perseid je každoročně zdrojem dostatečně mohutné dávky „padajících hvězd“ na to, aby stálo za to jim věnovat pozornost.

Proud částeček roje je pravidelně aktivní již od poloviny července (17. 7.) až do závěru srpna (24. 8.). V průběhu tohoto více než měsíce jeho aktivity se místo, odkud jednotlivé meteory zdánlivě vylétají, posouvá mezi souhvězdími Cassiopei, Andromedy a Persea. Opravdu pořádnou aktivitu roje ovšem pozorovatelé pravidelně zaznamenávají v podstatně kratším intervalu trvajícím pouhé dva dny.

Pro letošní rok vychází čas maxima aktivity roje mezi 18:15 až 20:45 12. srpna. V tuto dobu se dá vidět 70-100 meteorů za hodinu. Reálný počet „padajících hvězd“ je ovšem ve skutečnosti ovlivňován spoustou faktorů, které výše uvedená čísla významně snižují. Velkou roli hraje např. světelné znečištění v místě pozorovacího stanoviště nebo také fáze Měsíce. Svůj vliv samozřejmě má také meteorologická situace, především pak oblačnost.

Perseidy letos

Jaké podmínky nás tedy čekají v rámci meteorického roje Perseid v letošním roce? Není to ani ideální, ale ani beznadějné. Stejně jako každoročně se západu Slunce 12. srpna dočkáme přibližně (podle místa pozorování) kolem 20:23. Dostatečně tmavá obloha však bude pozorovatelům k dispozici v čase soumraku až od 23:51.

Astrofotografové, se svými dlouhými expozicemi, si samozřejmě ještě počkají na začátek astronomické noci (Slunce více než 18° pod obzorem). S postupujícím časem bude k lepším šancím na spatření většího množství meteorů přispívat také poměrně rychle stoupající radiant nad severovýchodním obzorem.

Nezanedbatelnou roli při sledování meteorů sehrává vždy fáze Měsíce. Na začátku druhé srpnové dekády bude letos náš nebeský soused ve fázi krátce před první čtvrtí. To je situace ještě lepší, než by se na první pohled mohlo zdát. Měsíc totiž bude mít nízkou deklinaci, a proto zapadá již kolem 20:24 UT, tedy ještě před koncem astronomického soumraku. To znamená: letos nás nebude Měsíc prakticky vůbec omezovat!

Kam se vydat a kam se dívat?

O to větší pozornost by proto zájemci o sledování Perseid měli věnovat výběru pozorovacího stanoviště, které nebude ovlivňováno světelným znečištěním. Ve výhledu na co největší část oblohy by pak pozorovatelům neměly bránit ani vysoké stromy či dokonce siluety domů. Meteory budou sice vylétat ve všech směrech, ale obecně se doporučuje sledovat prostor ne přímo ve směru radiantu, tedy severo-východ, ale oblast ve výšce kolem 40° - 60° po jeho obou stranách v úhlu kolem 60°. To znamená buď severoseverozípad, kam se nám budou promítat nad Velkým vozem souhvězdí Malého medvěda a Draka nebo sledovat VJV se souhvězdími Pegas a Labuť.

Jak fotit?

Do týchž míst je pak optimální zamířit dostatečně širokoúhlý teleobjektiv digitálního fotoaparátu s nastavenou přiměřeně vysokou citlivost (ISO) a délku expozice odpovídající stavu oblohy. Optimální se ukazují půlminutové záběry s plně otevřenou clonou a upravenou citlivostí. Pokud pak získáváte při plynulém snímání početné série snímků, máte reálnou naději, že alespoň na některém z nich se vám podaří některou jasnější „padající hvězdu“ zachytit.

Další možností, kterou nám dává současná technika, která je již dostupná i pro astronomy amatéry, je pak využít některou z TV kamer s vysokou citlivostí a v reálném čase v širokém záběru zabírat co největší část oblohy a tak zachycovat jednotlivé meteory…

Ale nebránil bych se ani tomu nejklasičtějšímu a nejstaršímu způsobu pozorování meteorů. Lehnout si do plážového křesla pod nádhernou jasnou temnou oblohu a kochat se pohledem na nepřeberné množství blyštících se hvězd ozvláštněné v tomto čase padajícími slzami svatého Vavřince…

Převzato od: Hvězdárna Rokycany