Kolem Země proletěl asteroid, který vědce zaskočil

K průletu asteroidu, jehož velikost se odhaduje mezi 15 až 35 metry, došlo během pondělního rána 9. ledna letošního roku. Asteroidu se přezdívá 2017 AG13 a za jeho objevením stojí odborníci ze základny Catalina Sky Survey, která je součástí projektu NEO (Near Earth Object). Tato observatoř je zaměřena na objevování komet a jiných vesmírných těles, zejména na potencionálně nebezpečné asteroidy, jež mohou představovat pro naši Zemi hrozbu.

A výsledky skutečně má, neboť ročně objeví a zadokumentuje několik stovek vesmírných těles. Minimálně k zamyšlení je tak skutečnost, že byl přibližující se asteroid 2017 AG13 odhalen pouze dva dny před tím, nežli došlo k tak blízkému průletu (myšleno v mírách vesmírných) kolem naší Země. Dle astronomů z Minor Planet Centre v Cambridge stojí za pozdním odhalením asteroidu vysoká rychlost a poměrně malá velikost.

Rychlost padajícího asteroidu, kterému se správně říká planetka, byla vypočítána na 57 600 km za hodinu. Během průletu byla vzdálenost mezi Zemí a asteroidem o polovičku menší, nežli je vzdálenost Země a Měsíce (zhruba 190 tisíc kilometrů). „Asteroid má zvláštní eliptickou dráhu a pohybuje se velmi rychle a velmi blízko směrem k naší Zemi,“ řekl během živého vysílání Eric Feldman. „Asteroid vlastně prochází oběžnými dráhami dvou planet – Venuše a Země,“ dodal.

Veřejnost pochopitelně zajímá, co by se stalo, kdyby asteroid 2017 AG13 překonal zemskou atmosféru a došlo k nárazu. Vědci z americké Purdueovy univerzity se na tuto otázku pokusili odpovědět pomocí programu, který dokáže simulovat dráhu a následky těchto těles. Simulace prozradila, že pakliže by asteroid 2017 AG13 skutečně překonal zemskou atmosféru v úhlu 45 stupňů, došlo by k explozi, během níž by se uvolnilo kolem 700 kilotun energie, tedy množství mnohem silnější než v případě atomové bomby (kolem 13 kilotun) svržené Američany na přístavní město Hirošima. Na povrch Země by tak nejspíše dopadlo několik desítek nebo stovek úlomků, které by však existenci naší Země určitě neohrozily. I přesto by ale určitě došlo k velkým škodám na majetku a zřejmě i ztrátám na lidských životech.

Pro lidstvo stále nesplnitelný úkol

I když se budou odborníci z celého světa snažit sebevíc, vypozorovat všechny potencionálně nebezpečné vesmírné hrozby není prakticky ani možné. Kolem sluneční soustavy se pohybuje obrovské množství neidentifikovaných tělesech, jejichž rozměry se pohybují v rozmezí od několika centimetrů po několik kilometrů. Shodou okolností minulý měsíc představitelé Bílého domu vydali dokument o strategické připravenosti naší planety, ve kterém usilují o zlepšení zabezpečení, které je v současné době nedostačující. V dokumentu se mimo jiné připouští, že je včasné varování velký problém. Současně však ubezpečuje, že možný dopad nebezpečného asteroidu na naši Zemi v příštích 100 letech je jen 0,01 procent. Je nicméně k zamyšlení, do jaké míry jsou tyto propočty reálné, neboť statistiky hovoří o zhruba pěti objevených nových asteroidech denně. Nelze tedy vyloučit, že právě dnes dojde k objevení nové hrozby. Položme si také otázku, co by lidstvo zmohlo v okamžiku, kdy se na naši Zemi řítí obří a nekontrolovatelný asteroid. Odpověď je jednoduchá – v současné době nic!

Čeljabinský meteorit

Asteroid 2017 AG13 je podobný meteoru, který se 15. února roku 2013 rozpadl v zemské atmosféře nad městem Čeljabinsk v Rusku (zhruba 1750 km od Moskvy). Dopad několika částí, z nichž největší vážila přes 570 kilogramů, způsobily zranění stovkám tamních obyvatel a nemalé škody na budovách. Ohnivá koule byla 30krát jasnější než Slunce, vlivem čehož někteří lidé utrpěli popáleniny sítnice a kůže. Čeljabinský meteor explodoval ve výšce 45 až 30 kilometrů nad povrchem Země, přičemž síla exploze byla většinou odhadována mezi 400 až 500 kilotunami TNT. O mohutnosti výbuchu vypovídá skutečnost, že byly otřesy detekovány na místech jako je daleká Antarktida. Ačkoliv od výbuchu uplynuly více jak tři roky, během nichž bylo vypracováno přes 200 vědeckých studií odborníky z celého světa, přesný původ Čeljabinského meteoru není stále znám. Čeljabinský incident byl tak dalším signálem pro vesmírné agentury a lidstvo samotné, jak je sledování vesmírných těles důležité.

Text: Petr Smejkal

Co je co

Při poznávání vesmírných tajů a záhad je někdy obtížné ujasnit si význam jednotlivých pojmů. Vybrali jsme tak termíny, které jsou často mezi sebou zaměňovány. Ostatně víte, jaký je rozdíl mezi asteroidem, meteorem, meteoridem a meteoritem.

Asteroidy: Jsou obecně větší tělesa složená z kamene a kovu, která mohou v některých případech obsahovat i organické sloučeniny. Asteroidy obíhají kolem Slunce stejně jako kometa, nicméně na rozdíl od ní nejsou tak viditelné.

Meteory: Zjednodušeně řečeno se jedná o záblesk světla na noční obloze, který spatříme poté, co malý kus trosek shoří při průchodu zemskou atmosférou. O meteorech se často mluví jako o „padajících hvězdách“.

Meteoridy: Meteorid je kus meziplanetární hmoty, jejíž velikost se v průměru pohybuje kolem několika milimetrů. Většina meteoridů je tak malých, že se během vstupu do zemské atmosféry úplně odpaří a nikdy tak nedosáhnout povrchu naší Země.

Meteority: Pokud jakákoliv část meteoridu přežije průlet zemskou atmosférou a podaří se jí tak dopadnout na povrch Země, je nazývána meteoritem.

Vesmír

Zajímavosti o Perseidách: Jsou velké jako zrnka písku a hoří při teplotě 1 650 °C

11. srpna 2020