Kolem sluneční soustavy proletí cizí hvězda

Nese jméno Gliese 710, jde o hvězdu třídy K o poloviční velikosti Slunce a „brzy“ nám bude blíže, než je možná zdrávo. Podle Evropské kosmické agentury by totiž Gliese 710 měla za 1,35 milionů let proletět nebezpečně blízko sluneční soustavě. Dost možná tím zatopí budoucím obyvatelům naším planety.

Blízká setkání hvězdného druhu

Gliese 710 mohou dnešní astronomové pozorovat přibližně v souhvězdí Hada ve vzdálenosti 64 světelných let. Podle odhadů ESA, respektive autorů studie Filipa Berskiho a Piotra Dybczńskiho, by Gliese 710 měla při maximálním přiblížení za přibližně milion a čtvrt let – tedy kosmicky velmi blízkou budoucnost – dosáhnout vzdálenosti necelého 1,6 světelného roku od Slunce. Stane se tím nejvýraznějším objektem na noční obloze. Přesto to rozhodně není dost na to, abychom na Zemi pocítili vliv jejího záření, i tak jde však o třetinu momentální vzdálenosti k naši nejbližší hvězdě.

Ačkoliv se nemusíme obávat přímého vlivu Gliese 710, potomci pozorovatelů průletu by přesto měli být na pozoru. Hvězda totiž svou gravitací zřejmě do určité míry ovlivní Oortovo mračno na periferii sluneční soustavy. To obsahuje celou řadu menších kometárních objektů, pozůstatků po formování sluneční soustavy. Existuje tak riziko, že Gliese 710 část z nich vrhne i směrem do centra sluneční soustavy. Některé zřejmě zachytí Jupiter, jiné se dostanou na pravidelnou eliptickou dráhu. Další však mohou hrozit Zemi srážkou a přivodit další velké kataklyzma. Alespoň pokud nebudou včas zastaveny.

Času na přípravu však máme dost – výraznější vliv gravitace Gliese 710 na Oortovo mračno pocítíme teprve 1 až 2 miliony let po průletu. Tou dobou budou spršky komet putujících ke Slunci běžnou podívanou. Možné příští generace bojovníků s kometami mířícími na Zemi může uklidnit, že podle simulací bude Gliese 710 největším mimosolárním rizikem pro bezpečnost planety na dalších 10 milionů let.

Bouřlivá minulost

Může to znít jako velká událost, avšak minulost sluneční soustavy ilustruje, že podobné jevy se v blízkosti Země staly už několikrát. Naposledy prolétla hvězda kolem naší periferie ve vzdálenosti jen 0,8 světelného roku od Slunce (méně než pětina dnešní nejbližší hvězdy Alfa Kentauri) zřejmě před pouhými 70 tisíci lety – to je v dějinách planety extrémně krátké období! Zjistila to alespoň studie Erica Mamajeka z University of Rochester, publikovaná v únoru 2015. Jev mohli na obloze spolu s neandertálci pozorovat pralidé již biologicky identičtí s námi.

Text: Ladislav Loukota