Jeseterový a modrý superúplněk ovládnou srpnovou oblohu. Vážou se k nim zajímavé mýty a legendy

První z nich nastane v úterý 1. srpna ve 20:31 SELČ, v tom okamžiku ale bude Měsíc ještě schovaný pod obzorem. Vychází totiž až ve 21:14 a zapadá ráno v 5:45. V případě bezmračné oblohy nicméně ovládne letní noční nebe o 15 % větší měsíční kotouč, než nabízí úhlově nejmenší úplněk v roce. Podle fotografa a astronoma Petra Horálka se tak bude Měsíc jevit větší zhruba o tloušťku párátka drženého při natažené paži co nejdál od očí.

Přečtěte si také: Země a Měsíc na dechberoucí fotce, kterou jste ještě nikdy neviděli. Podívejte se, jak jsou daleko od sebe

To, že se při pozorování pouhým okem Měsíc při superúplňku zdá tak velký, je podle Horálka dáno optickou iluzí. „Lidský mozek má totiž tendenci viděný obraz Měsíce porovnávat s objekty na obzoru – a čím jsou objekty vzdálenější, tím se Měsíc jeví větší,“ vysvětluje Horálek. Pozorování superúplňku je proto nejlepší večer a ráno, kdy se Měsíc nachází nízko nad obzorem. Jakmile se Měsíc od obzoru odpoutá, iluze nepřirozeně velkého měsíčního kotouče částečně zmizí.

Přesná fáze úplňku přitom neznamená, že je v tu dobu měsíc nejblíže k Zemi. Ve skutečnosti se bude Měsíc k Zemi přibližovat celou noc z 1. na 2. srpna a nejkratší vzdálenosti 357 309 km dosáhne ve středu 2. srpna v 7:53 SELČ. To už ale bude dávno pod obzorem.

Tajemství modréhu superúplňku

Další srpnový úplněk nastane ve čtvrtek 31. srpna ve 3:35 SELČ. „Tehdy bude Měsíc ve fázi úplňku jen zhruba 9,5 hodin poté, co se nejvíce přiblíží k Zemi. Konkrétně ještě ve středu 30. srpna v 17:52 SELČ na vzdálenost 357 181 km. I v té době bude ale Měsíc ještě pod obzorem, takže pokud si chcete vychutnat onen superúplněk, nejzajímavější bude Měsíc během svého východu 30. srpna okolo 19:30 SELČ, jen hodinu a půl po největším přiblížení k Zemi a asi 8 hodin před fází úplňku,“ vysvětluje Horálek.

Mohlo by vás také zajímat: Blíží se srpnový superúplněk. Bavte se, buďte spontánní a hlavně nic neslibujte!

Dva superúplňky v jednom kalendářním měsíci jsou výjimečné a s tím také souvisí označení druhého z nich jako „modrý superúplněk“ (z anglického „blue supermoon“). Tento pojem přitom podle Horálka nevychází z očekávaného zabarvení Měsíce, ale z anglického výrazu „once in a blue moon“, což ve volném překladu znamená „jednou za uherský rok“.

Na rozdíl od modrého superúplňku se podle tradičního farmářského almanachu, který se v USA publikuje od 30. let minulého století, superúplněk připadající na 1. srpna označuje jako jeseterový. V srpnu se totiž tradičně dařilo lovit jesetery nejlépe z Velkých jezer a Champlainova jezera na hranicích USA s Kanadou.

Modrý superúplněk na konci srpna přinese ještě jednu výjimečnou okolnost. Měsíc se při něm přiblíží k Zemi na vzdálenost 357 343 km, což je vůbec nejkratší vzdálenost ze všech úplňků roku 2023. Průměrná vzdálenost obou těles je přitom 382 900 km. Poslední letní úplněk pak nastane 28. září, tedy pět dnů po podzimní rovnodennosti, kdy na severní polokouli končí léto.

Porostou houby a budou se rodit děti?

Kromě pozorování – ať již skutečně, anebo zdánlivě – většího měsíčního disku vyvolává superúplněk vzrušení u všech houbařů. Jedním z nejpopulárnějších údajných důsledků tohoto úkazu je vliv Měsíce na růst hub. Podle tvrzení některých mykologů je to způsobeno právě slapovými jevy Měsíce, které vytahují vláhu z hloubky země a dodávají houbám patřičné živiny. Doposud se ale takový vliv nepotvrdil.

Podle Horálka je v některých kulturách Měsíc také symbolem naděje. „Například té symbolizující příchod nového života. Ve skutečnosti, i když si nikdo nemůže být jistý, kdy se dítě narodí, některé tradice o Měsíci naznačují, že k porodům pravděpodobně dojde sedm dní před až sedm dní po úplňku. Mnoho kultur věří, že síla Měsíce na plodovou vodu ženy zvyšuje šance na porod právě v době úplňku,“ dodává Horálek s tím, že podobných mýtů a legend pochopitelně existuje mnohem více.

Zdroj: Space.com, Astrofyzikální progresy z Opavy