Gravitační prak: to je laciná cesta lidstva ke hvězdám

Družice Juno, která byla vypuštěna před dvěma lety k Jupiteru, se dnes "zhoupne" kolem Země. Nabere tak potřebnou rychlost, aby mohla k největší planetě naší sluneční soustavy doputovat v roce 2016. Informovala o tom agentura AP.

Využívání Země jako "gravitačního praku" je běžná metoda ke zvýšení rychlosti, kterou kosmické aparáty potřebují k letům do vnější oblasti sluneční soustavy. Zatím není k dispozici dostatečně silná raketa pro jejich přímý let k vnějším planetám.

Juno se vydala na 3,2 miliardy kilometrů dlouhou pouť 5. srpna 2011 a k cíli má dorazit v červenci 2016. Následující rok pak bude kolem páté a zřejmě nejstarší planety naší soustavy kroužit. Misi zakončí pádem do atmosféry tohoto plynného obra.

Gravitační prak v praxi

Po startu sonda zamířila k Marsu, po jehož obletu zažehla motory, aby se dostala na dráhu potřebnou ke zvýšení rychlosti díky průletu kolem Země. Během tohoto manévru se aparát amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) přiblíží ve 21:21 SELČ až na vzdálenost 563 kilometrů. "Gravitační prak" má zvýšit jeho rychlost ze 125 000 kilometrů za hodinu vzhledem k slunci na 140 000 kilometrů za hodinu, což stačí na let za pás asteroidů k Jupiteru.

Sonda má na palubě devět přístrojů, včetně širokoúhlé kamery JunoCam, která bude na Zemi vysílat fotografie. Úkolem Juna bude zkoumat obsah vody v atmosféře planety a zjistit, zda má Jupiter pevné jádro. Kromě toho prozkoumá obrovské magnetické pole a magnetickou atmosféru na pólech, kde lze pozorovat jev známý i ze Země – polární záři. Na Jupiteru je však polární záře ještě výraznější, a to díky velmi silnému magnetickému poli a velké hustotě energií nabitých částeček v atmosféře.

Od roku 1970 už Jupiter navštívila nebo proletěla kolem něj řada kosmických aparátů, například sondy Voyager a Pioneer, Galileo, Ulysses, Cassini a také New Horizons, který směřuje k průzkumu Pluta.

ČTK