Gigantická bouře ovlivňuje Jupiter pomocí zvuku. Živí ji kanibalismus
Jak funguje vesmír II (2) – Velká rudá skvrna
Jupiter rozhodně není tiché místo, na jeho povrchu zuří cyklóny a hurikány. Jeden z nich si ale zaslouží velkou pozornost. Téměř 400 let stará bouře má totiž zásadní vliv na celkové klima planety a celkem děsivý postoj k ostatním bouřím.
Hurikán-anticyklóna je známá jako Velká rudá skvrna a po povrchu Jupiteru se otáčí proti jeho rotaci. Je tak obrovská, že by pohltila dvě naše Země, a větry v jejím nitru se pohybují rychlostí až 640 km/h. Nikdo přesně neví, kde se gigantická bouře vzala, nicméně povrch největší planety Sluneční soustavy brázdí už více než 300 let.
Velká rudá skvrna Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Na Jupiteru řádí Velká rudá skvrna Zdroj: Getty Images
Jupiter Zdroj: iStock
Záhadná tvář v atmosféře Jupiteru? Zdroj: ČTK/ Profimedia.cz
Atmosféra Jupiteru je proslulá gigantickými bouřemi Zdroj: ČTK/ Profimedia.cz
Planeta Jupiter Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Planeta Jupiter Zdroj: Getty Images
Velká rudá skvrna Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Na Jupiteru řádí Velká rudá skvrna Zdroj: Getty Images
Jupiter Zdroj: iStock
Záhadná tvář v atmosféře Jupiteru? Zdroj: ČTK/ Profimedia.cz
Atmosféra Jupiteru je proslulá gigantickými bouřemi Zdroj: ČTK/ Profimedia.cz
Planeta Jupiter Zdroj: ČTK / Profimedia.cz
Planeta Jupiter Zdroj: Getty Images
Požírač bouří
Pro Jupiter má Velká rudá skvrna důležitý význam, podle jedné z teorií totiž planetě ohřívá vzduch, a to pomocí zvuku. Na okraji bouře se střetávají větry se zbytkem atmosféry, a právě zde zuří bouře nejvíce, čímž vznikají silné zvukové vlny. Ty stoupají vzhůru a nahoře nad bouří se rozptýlí do energie, která generuje teplo.
„Jupiter je plynná planeta, nemá pevninu. Je na něm tedy minimální tření, takže hurikán může existovat donekonečna,“ říká v pořadu Jak funguje vesmír na Prima ZOOM planetolog Adam Showman, jenž vysvětluje, proč bouři na Jupiteru pozorujeme celá staletí. Zároveň se Velká rudá skvrna „vyživuje“ pomocí jiných bouří, se kterými se sráží. Když k tomu dojde, Velká rudá skvrna cyklón prostě pohltí.
Čtěte také: Čínský satelit dokáže nonstop sledovat půlku planety. Jako by člověk viděl vlas z 800 metrů
Pozorování bouře nicméně ukazuje, že se její průměr postupně zmenšuje. Na konci 19. století se odhadoval na 41 000 km, na začátku 80. let naměřila sonda Voyager 23 000 km. Kolem roku 2021 se mluvilo o 16 000 km. Ať už bude osud bouře jakýkoliv, je docela dobře možné, že nebude existovat donekonečna.
Zdroje: Encyclopedia Britannica/Space
Nenechte si ujít novinky Prima Zoom!
Odesláním formuláře souhlasíte s podmínkami zpracování osobních údajů
