Po prvním sexu ve vesmíru dojde na první dítě narozené ve vesmíru. Jak bude vypadat?

První a dosud také jediný manželský pár se do vesmíru dostal v září 1992, kdy se součástí posádky raketoplánu Endeavour stali astronauti NASA Mark Lee a Jan Davisová. Lidi na Zemi začali okamžitě spekulovat o sexu ve vesmíru, odkud by byl jen krůček k početí a narození prvního vesmírného dítěte.

Sex ve vesmíru

Nic z toho ale není snadné ani bezpečné. Raketoplány nebyly k intimním hrátkám přívětivé – na ploše většího karavanu se zde tísnilo šest lidí. Ovšem Mezinárodní vesmírná stanice (ISS) nabízí něco zcela jiného, ostatně podle astronomky Atheny Brensbergové mají na palubě stanice i těhotenský test. Užívání si mezi hvězdami má ale svá úskalí.

Check out the Soyuz crew ship with three Exp 65 crewmates back away from the station's Rassvet module, perform roll maneuvers, then dock to @Roscosmos' Nauka module. More... https://t.co/OCH2GtjPeA pic.twitter.com/sP9e89KDpC

— International Space Station (@Space_Station) September 28, 2021

První překážkou je Newtonův třetí zákon pohybu, podle kterého každá akce vyvolává reakci. „To by znamenalo, že pokud do sebe dvě těla narazí v nulové gravitaci, ta samá síla je bude tlačit od sebe,“ říká astrobiolog a ředitel mezinárodního projektu METI Douglas Vakoch. Oficiálně zatím žádný sex ve vesmíru neproběhl, ale lidé si s tím díky své vynalézavosti určitě nějak poradí, myslí si bývalý astronaut NASA Winston Scott.

Řekněme, že skutečně dojde k početí ve vesmíru a že šťastná astronautka prožije celé těhotenství na oběžné dráze. Co bude pak? Podle odborného webu The Conversation dosavadní výzkumy upozorňují na hrozivé následky nulové gravitace pro růst plodu. Biologové testovali různé živočichy, jako jsou žáby, ptáci nebo krysy, a tragicky to dopadlo hlavně u pulců. Každý pokus vědců z NASA o přivedení obratlovce na svět v mikrogravitaci skončil mutací. Komplikací se objevilo spousta – od různých vad páteře po nedoléhavost kostí.

Vesmírné děti

A teď to hlavní. Aby se lidé v budoucnu dostali do oblastí mimo sluneční soustavu, budou zřejmě muset žít na vesmírné lodi po několik generací. Už teď je ale téměř jisté, že dítě narozené ve vesmíru bude odlišné od svých pozemských předchůdců. Lidské tělo je připravené na vývoj v pozemské gravitaci, a pokud bychom se vyvíjeli ve stavu beztíže, budeme vypadat jinak.

„Všechny naše končetiny by se mohly vyvinout do jakýchsi kleští, do něčeho, co se může natáhnout, dotýkat a uchopovat. Nepotřebovali bychom nohy na chůzi ani svaly, které by se praly s gravitací,“ popsala vzhled budoucích vesmírných dětí pro dokumentární sérii Neobjasněné případy NASA astrobioložka Janna Kaplanová.

Srdce a krevní soustava by také nemusely vynakládat tolik energie na pumpování krve do oběhu. Změnily by se i oči – adaptovaly by se na jiné světelné podmínky a byly by bombardovány kosmickým zářením.

Je tedy velmi pravděpodobné, že pokud bychom ve vzdálené budoucnosti potkali naše potomky narozené ve vesmíru, nebudou vypadat jako my. Tragičnost ovšem spočívá v tom, že jestli se lidstvo vyvine pro život ve vesmíru, nebude už moci žít na Zemi. Tito budoucí „vesmířané“ by se tak stali ve své vlastní zemi cizinci.

Dokumentární sérii Neobjasněné případy NASA sledujte každé pondělí večer na Prima ZOOM.