Co dělají vesmírní detektivové? A chcete se stát jedním z nich?

Chtěli jste se coby malé děti stát vědci a hledat cizí světy a nějaká shoda okolností nebo rodiče vás přesvědčili, že vědec tvrdý chleba má? Samozřejmě okolnosti ani rodiče nebyli daleko od pravdy, ale ‘nepřízeň osudu’ můžete jednoduše překonat. Jak? S "Citizen Science Disc Detective" jste vědcem do minuty!

Citizen Science čili občanská věda se v posledních letech těší velké oblibě. Idea všech projektů, ať už se jedná o prohledávání DNA nebo tvarů galaxií, je jednoduchá. Vědci sbírají s pokročilými technologiemi víc a víc dat, a ta nemá kdo zpracovávat. Samozřejmě, jisté věci lze naprogramovat a naučit počítač s nimi automaticky nakládat. Na druhou stranu je prokázáno, že pokud se jedná o rozeznávání tvarů, lidský mozek předčí jakýkoliv počítač. Navíc k tomu, aby běžný člověk bez formálního vědeckého vzdělání zvládnul rozeznávat různé galaxie, opravdu nepotřebuje víc než půl hodiny volného času a základní znalost angličtiny – přínos vědecké komunitě je obrovský.

Astronomických projektů občanské vědy je poměrně hodně, za všechny stačí zmínit třeba Galaxy ZOO, průkopníka, který se zabývá klasifikací galaxií ze Sloanovy digitální prohlídky oblohy. Pokud vám galaxie přijdou nudné a chcete být u objevu nových planet, potenciálně hostících obyvatelné světy, pak právě pro vás je Disc Detective – projekt věnující se prohledávání hvězd v naší galaxii a identifikace takových, které jsou ukryty za prachovými disky, ze kterých vznikají vzdálené exoplanety.

Ve stopách družice

Data pro tento účel sbírala mezi lety 2009–2011 družice WISE (Wide-Field Infrared Survey Explorer – Širokoúhlý infračervený průzkumník), která, jak název napovídá, sledovala z oběžné dráhy oblohu v infračervené části spektra, jež je doslova ideální pro pozorování prachových oblastí kolem hvězd. Prašné, popřípadě kamenné a ledové oblaky kolem hvězd typicky zůstávají i po vzniku planet. Koneckonců samotná sluneční soustava přesně takový prachový prstenec má. Nazýváme jej Kuiperův pás a můžete si jej představit jako oblast daleko za Neptunem, kde Slunce obíhají malé úlomky kamení a ledu, které se nestihly stát součástí další planety.

Přítomnost disků u hvězd nám může říct, jestli se kolem nich vůbec formovaly planety, a také to, v jakém stadiu formace jsou a kde obíhají. A právě to odhalí tvar disku, který je třeba nejdřív správně identifikovat – zde příchází ke slovu projekt Disc Detective – http://www.diskdetective.org/. Idea je docela jednoduchá. WISE pořídila snímky zhruba půl miliardy objektů. Některé lze identifikovat pomocí pozorování skrze různé filtry a pomocí počítačového algoritmu, ale na zhruba poslední milion objektů je tenhle přístup krátký. A tak dobrovolníci po celém světě identifikují v datech z WISE objekty, které se na snímcích jeví jako krásně pravidelné puntíky.

Takže co uživatelé vlastně hledají? Malé kulaté objekty, které mají správnou velikost. Cokoliv příliš velkého, protáhlého, nebo majícího strukturu pravděpodobně není disk. A jak na to? Na stránkách se vám zobrazí obrázek, a na jeho spodním okraji je napsáno na začátku zpravidla něco jako DSS2 Blue (0.665 μm). Obrázek je ve skutečnosti video, které promítá daný objekt, jak jej vidí různé dalekohledy. V tomto případě Sloanova digitální prohlídka oblohy (SDSS čili obrázky značené DSS), přehlídka 2MASS a nakonec WISE. Po zhlédnutí videa se můžete rozhodnout, jaké charakteristiky objektu zvolíte.

Projekt byl spuštěn 30. ledna 2014 a počet objektů je omezený. Výhled je takový, že každý z objektů by měl být viděn alespoň deseti uživateli. Nejzajímavější obekty se ocitnou v hledáčku Hubbleova vesmírného dalekohledu a v budoucnosti i dalekohledu Jamese Webba. Pokud se chcete zúčastnit, tak je načase, nebo dojdou disky!

Jana Poledniková