Čína chce přistát na Měsíci s Nefritovým králíkem

Jadeitový králík Zdroj: MissReporter China

Už začátkem prosince se Čína chystá poprvé v historii přistát se svou experimentální sondou na Měsíci.

Robotické vozítko, které má zkoumat povrch Měsíce, bylo na základě internetového hlasování veřejnosti pojmenováno Nefritový králík. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na čínské úřady.

Čína už pořídila fotografie měsíčního povrchu, aby přistání připravila, prohlásil mluvčí státního úřadu vědy, technologie a průmyslu. Tento měsíc také Peking představil model zlatě zbarveného měsíčního vozítka se šesti koly a solárními panely připomínajícími křídla. Vozítko je schopno zdolat třicetistupňové stoupání a pohybovat se rychlostí 200 metrů za hodinu.

Měsíční vozítko bylo v internetovém hlasování, jehož se podle agentury AFP zúčastnilo 3,4 milionu lidí, nazváno Jü-tchu, což znamená "Nefritový králík". V dávných čínských mýtech tento králík žije na Měsíci jako společník nesmrtelné měsíční bohyně Čchang'e. Po ní byly pojmenovány dvě sondy, které Čína k souputníku Země již vyslala, a jmenovat se tak bude i sonda třetí.

Přesné datum startu třetí sondy čínské úřady nesdělily. První dvě čínské sondy obíhaly kolem Měsíce. Jednu z nich už čínští experti kontrolovaně zničili nárazem do měsíčního povrchu.

Legenda o králíkovi na Měsíci

Čínský mýtus o nefritovém králíkovi je prý odvozen od obrysů, které jsou patrné na povrchu Měsíce a podle některých pozorovatelů připomínají toto zvíře.

Kolem roku 2017 se Čína chystá vypustit k Měsíci sondu, která by měla dopravit na Zemi vzorky měsíčních hornin. Celý projekt je přípravou na vyslání prvního čínského kosmonauta na Měsíc, které Peking plánuje okolo roku 2020.

Dobývání Měsíce je dalším krokem ambiciózního čínského vesmírného programu. Po někdejším Sovětském svazu a USA se v roce 2003 stala Čína teprve třetí zemí, která dokázala vlastními silami vynést na oběžnou dráhu kolem Země člověka.

Poslední vesmírnou misi s lidskou posádkou Čína uskutečnila úspěšně v červnu, kdy trojice kosmonautů, včetně jedné ženy, strávila 15 dní na oběžné dráze a s kosmickým plavidlem Šen-čou 10 zakotvila u čínského experimentálního modulu. Šlo o další krok ve snaze Číny umístit do roku 2020 na oběžnou dráhu vlastní obdobu Mezinárodní vesmírné stanice (ISS).

Při zkoumání Měsíce nejde Číně pravděpodobně jen o prestiž. Její mise se budou snažit na Měsíci najít také využitelné suroviny. Vzdálenější plány počítají se zřízením stálé základny na povrchu Měsíce.

ČTK