Čína chce hrát roli jedničky v dobývání vesmíru. Staví největší radioteleskop světa

Čína zahájila montáž největšího radioteleskopu na světě. Přístroj bude umístěn v údolí mezi kopci v odlehlé oblasti jihozápadní provincie Kuej-čou a jeho talířová anténa bude mít průměr 500 metrů. Podle čínských vědců by zařízení mělo přispět mimo jiné k pátrání po mimozemských civilizacích. Informovala o tom dnes agentura AFP.

Mamutí astronomický objekt, jehož stavba má být dokončena příští rok, překoná svými rozměry dosavadní rekordní teleskop ve hvězdárně v Arecibu v Portoriku, jehož "talíř" má v průměru 305 metrů.

"Řadu let spoléhali čínští vědci na data, která shromáždili při svém výzkumu experti jiných zemí. Nový teleskop by měl zásadně rozšířit kapacity Číny při pozorování vesmíru," konstatovala agentura Nová Čína.

"S citlivějším teleskopem budeme moci zachycovat slabší a vzdálenější radiové signály," prohlásil generální ředitel čínské astronomické společnosti Wu Siang-pching. "Pomůže nám to pátrat po inteligentních formách života v galaxii a zkoumat původ vesmíru," dodal.

Stavba teleskopu začala v březnu 2011. Ve čtvrtek technici zahájili montáž 4450 panelů trojúhelníkového tvaru na reflektor parabolické antény, napsala agentura Nová Čína. Podle odborníků se dá čekat, že teleskop objeví tisíce nových galaxií.

V okruhu pěti kilometrů kolem vznikajícího teleskopu nejsou žádná města, takže by příjem radiových signálů z vesmíru neměla rušit jiná zařízení. Krasová okolní krajina, jejíž podklad tvoří rozpustné horniny s puklinovými systémy a podzemními jeskynními komplexy a řekami, zase dobře vsakuje dešťovou vodu a chrání tak parabolu, dodala agentura Nová Čína.

Peking investuje miliony dolarů do svého vesmírného programu, který je symbolem pokroku této země. Po někdejším Sovětském svazu a po Spojených státech se v roce 2003 stala Čína teprve třetí zemí, která dokázala vlastními silami vynést na oběžnou dráhu kolem Země člověka. Do roku 2020 Peking plánuje umístit na oběžnou dráhu kolem Země vlastní obdobu Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) a poté vyslat prvního čínského kosmonauta na Měsíc.

ČTK