Voda může být tekutá i při –157 stupních, tvrdí rakouští vědci

Experimentálně to dokázali vědci z Innsbrucké univerzity ve spolupráci s německými kolegy a výsledky své práce zveřejnili v americkém odborném časopise Proceedings of the National Academy of Sciences (PNAS).

I když tuto ohromující vlastnost lze na Zemi pozorovat jen v laboratorních podmínkách, mohla by tato forma kapalné vody podle přesvědčení vědců existovat i v kosmu. To může mít význam pro hledání odpovědi na otázku, jak a kde ve vesmíru by mohly vznikat organické molekuly nebo dokonce život.

Specialisté poukazují na to, že voda je tajemný element. Dosud jsou známy desítky vlastností, jimiž se liší od téměř všech ostatních kapalin. Nejznámější z nich je hustotní anomálie: voda má nejvyšší hustotu za atmosférického tlaku při čtyřech stupních Celsia, proto jezera zamrzají od hladiny, lehčí led plave na vodě.

Je to ještě vůbec voda?

Ale není led jako led, upozorňují odborníci, kteří rozlišují 16 různých druhů krystalického ledu a tři druhy amorfního. Na Zemi se v přírodě vyskytuje jen v jedné krystalické formě, která má pravidelnou šesterečnou strukturu. V extrémních podmínkách, zvláště při velmi nízkých teplotách, vzniká amorfní led, který je spíš jako voda – také nemá základní krystalickou strukturu. Je to téměř jako tuhnoucí forma tekuté vody. Ve vesmíru se led podle odborníků vyskytuje výlučně v této amorfní podobě.

Vědecká skupina čelného světového odborníka na vodu Thomase Lortinga z Innsbrucké univerzity před několika lety objevila nový amorfní mimořádně hustý typ ledu, který je výrazně těžší než voda. Tým ve spolupráci s kolegy z Dortmundské technické univerzity zjistil, že tento mimořádně hustý amorfní led po speciální přípravě při zhruba minus 157 stupních Celsia a při atmosférickém tlaku nebo ve vakuu přechází z tuhého do kapalného skupenství – nabývá skelné amorfní struktury.

Tento objev ale není jen jakousi vědeckou kuriozitou, upozorňují výzkumníci. Vzhledem k tom, že tekutá voda je obecně považována za podmínku vzniku života, mohl by mít nový poznatek význam pro pochopení vzniku organických sloučenin ve vesmíru.

ČTK