Teleportace opravdu funguje! Vědci to ověřili v laboratoři

Vědci učinili důležitý krok na cestě k využití teleportace, kterou nyní jako běžný jev znají pouze fanoušci sci-fi. Týmu nizozemských fyziků se totiž podařilo při sérii pokusů poprvé najít zcela spolehlivý způsob teleportace kvantových dat, pro niž využívají takzvané kvantové provázanosti částic. Ve svém nejnovějším vydání o tom informoval odborný časopis Science.

Skupina vědců z Kavliho institutu při Technické univerzitě v Delftu se zabývala jevem kvantové provázanosti, o které nevěřícně hovořil už Albert Einstein. Zjednodušeně řečeno jde o jev, kdy propojení dvou kvantových objektů – například částic – způsobuje, že se mohou ovlivňovat, a to na jakoukoli vzdálenost. Změna u jedné z částic –- i kdyby byla vzdálená světelné roky – se okamžitě projeví u druhé z nich. Tento zvláštní jev Einstein nazval "strašidelným působením na dálku", zatím však nebyl zcela vysvětlen.

Třímetrový teleport

Při experimentech v Delftu se nyní odborníkům poprvé podařilo najít stoprocentně spolehlivý způsob, jak tento přenos uskutečnit. Změnu vlastnosti u jedné z částic, tedy kvantovou informaci, byli schopni teleportovat na vzdálenost tří metrů k druhé částici. Nyní chtějí vzdálenost zvětšit na jeden kilometr a pokračovat dál. Pokud budou experimenty i nadále stejně spolehlivé, definitivně tím prokážou jev kvantové provázanosti a spolu s ním i platnost celé kvantové mechaniky.

Spolehlivá teleportace kvantových dat je velkým pokrokem, ale nijak nesouvisí s teleportací objektů a osob, jak ji znají ctitelé sci-fi třeba ze seriálu Star Trek, upozornil deník The New York Times. Stále totiž jde "pouze" o přenos kvantové informace – třeba takzvaného spinu či polarizace. Právě tyto informace jsou nicméně základem kvantových bitů čili quibitů, na jejichž principu mají fungovat superrychlé kvantové počítače.

Teleportace by mohla experimentálně dokázat i takzvaný Bellův teorém, který v roce 1964 nastínil irský fyzik John Stewart Bell. Podle něj dvě provázané částice dokážou informaci přenášet vyšší rychlostí, než je rychlost světla.

ČTK