Přiberte mikroby, shoďte váhu! Čím těžší, tím lehčí?
Pomůže nový typ transplantací lidem se zvýšenou hmotností?
Snad každý z nás má ve svém okolí někoho s výraznou nadváhou, kdo alespoň jednou za život vložil své naděje do "zázračných" pilulek na hubnutí. V drtivě většině případů marně. Nejnovější výzkum z Washington University v St. Louis však přichází s potenciální léčbou, která dle dosavadních testů zázračnou redukci hmotnosti skutečně slibuje.
Je však třeba vás dopředu varovat – tento proces není nic pro slabé nátury. Jeho princip totiž de facto spočívá v transplantaci exkrementů z jednoho člověka do druhého...
Význam střevní mikroflóry
Naše těla obsahují miliardy prospěšných bakterií, jež s námi žijí v prospěšné symbióze. Je to případ i systémů pro trávení potravy, které se bakteriemi doslova hemží. Studie však již dříve ukázaly, že obézní a štíhlí lidé mají rozdílný počet bakterií střevní mikroflóry – může to tedy znamenat, že vyšší váha je způsobená odlišnými bakteriemi? Lidé z Washington University se na tuto skutečnost zaměřili a skrze praktické pokusy ukázali, že symbionti střev zásadním způsobem ovlivňují proporce lidských těl.
Už dřívější pokus ukázal, že živé organismy si mohou úspěšně vyměňovat střevní mikroflóru – což je eufemismus pro experiment s myšmi, které pojídaly exkrementy obsahující prospěšné bakterie. V dřívějším pokusu však docházelo primárně na proměnu střevní mikroflóry vlivem pojídání tučného jídla, a následně k tloustnutí pokusných myší. Nabízela se proto otázka, zda-li by šlo celý proces obrátit.
Pro nový pokus získali vědci čtyři páry dvojčat, z každého páru jedno hubené a jedno obézní. Jejich střevní mikroflóru následně transplantovali vybraným myším, které do té doby žádné symbiotické bakterie neměly. Myši, jež získaly bakterie od obézních lidí, rychle nabraly hmotnost, ačkoliv pojídaly dietní stravu o stejném množství jako myši, které získaly bakterie od hubených lidí.
Potenciální aplikace
Kde je onen zvrat? Výzkumníci následně myši umístili do jednoho prostředí, kde během deseti dnů došlo na přirozenou výměnu střevní mikroflóry (opět: myši vzájemně pojídaly své exkrementy). Ve výsledku původně obézní myši rychle zeštíhlily – štíhlé myši však na hmotnosti nepřibraly a zůstaly „obézními bakteriemi“ neovlivněny. Experiment tak ukazuje význam správné střevní mikroflóry a potenciálně slibuje i nové typy pomoci pro jedince s výraznou nadváhou.
Využití u lidí by samozřejmě muselo probíhat trochu jinými způsoby než pojídáním fekálního materiálu hubeňourů (alespoň v zemích mimo Japonsko). Bylo by nutné rovněž detailně zmapovat interakce jednotlivých mikrobů – kontrolní skupiny myší totiž ukázaly, že jenom implantovat jeden typ bakterií nestačí, redukčního efektu dosahuje pouze celá sestava různých bakterií. Transplantace střevní mikroflóry se však jeví jako potenciálně velmi efektivní doplněk diety.
Jak ovšem ukázaly další testy, ani tento zázračný pokus se neobejde bez vyvážené stravy. Jakmile totiž výzkumníci změnili složení stravy z nízkokalorické na hutnější, bakterie hubených myší nebyly sto kolonizovat střeva obézních myší a ke snížení hmotnosti proto nedošlo.
Pokus washingtonské univerzity je samozřejmě na míle daleko od skutečné aplikace, u jedinců se „slabým žaludkem“ navíc už ze své podstaty vyvolává dávicí reakce. V léčbě obezity se však točí nemalé sumy peněz – pokud se tedy osvědčí i další pokusy, není vyloučeno, že za dekádu bude možné doplnit proces hubnutí i o příjem zdravější střevní mikroflóry.
Ladislav Loukota