Největší vymírání druhů v dějinách Země způsobil jediný mikrob

Velké permské vymírání – tak je nazvána doba před asi 250 miliony lety. Tehdy velmi rychle vymřelo až 96 procent všech živočišných druhů. Podobnou katastrofu Země nikdy předtím ani potom nezažila. Podle nové teorie za ni mohl jeden malý nenápadný mikrob.

Proč už na Zemi nežijí trilobiti? Vyhynuli, stejně jako drtivá většina jiných druhů, během perského vymírání. Biolog Daniel Rothman z prestižního institutu MIT tvrdí, že příčinou byl mikrob rodu Methanosarcina. Jak mohl droboučký tvor vyhubit obří pancéřnaté ryby, dravé hlavonožce nebo první obojživelníky? Nebylo to tak těžké, stačilo změnit klima celé planety.

Rothman a jeho tým studovali usazeniny z doby velkého vymírání, zejména množství uhlíku v nich. Už delší dobu se totiž ví, že právě v době před 251 miliony let množství uhlíku v atmosféře výrazně stouplo – a zatím neznáme žádný proces (ani výbuch supersopky nebo drtivý dopad meteoritu), který by dokázal objem uhlíku tak rychle zvýšit. Uměl by to ale mikrob…

Rothmanův tým ukázal, že přibližně před 231 miliony lety se Methanosacrina naučil produkovat metan. Je to sice velice blízko době, kdy došlo k vymírání druhů, ale ne dost blízko, aby se dalo usuzovat na nějaký vztah mezi oběma jevy. Ale teď se zjistilo, že právě před 251 lety vyvrcholil objem niklu v usazeninách. A právě niklem se tito mikrobi živí… Pokud by měl mikrob dostatek potravy, mohl se množit a tím vytvářet víc uhlíku, který měnil klima.

O tomto výzkumu jako první informoval vědecký časopis New Scientist. Nikl zřejmě uvolnila láva ze Sibiře – sopky v této oblasti byly na tento prvek velmi bohaté. Jde zatím jen o teorii, ale o velmi silnou teorii. Budou ji však ještě muset doložit další výzkumy – zejména ty geologické. Pokud se však pravdivost prokáže, stane se mikrob Methanosacrina největším zabijákem v dějinách. Překoná tak dokonce člověka, který zatím v počtu vyhubených živočišných druhů jasně vede…

Další mrtvá teorie

Peské vymírání druhů bylo doposud přičítáno několika navzájem působícím faktorům. Určitě existuje nějaké spojení s masivní vrstvou lávy, která v době permského vymírání zaplavila Sibiř. Jedna z hypotéz tvrdí, že erupce supersopky na Sibiři vychrlila do atmosféry obrovské množství prachu, který ve spojení s masivními požáryvedl ke zvýšení koncentrace CO2 v atmosféře. Kvůli skleníkovému efektu pak vzrostla teplota na Zemi a to mohlo uvolnit metan usazený na mořském dně. Výsledkem bylo téměř úplné zhroucení celého ekosystému Země.