Záhadné mikrodiamanty najdete i u nás. Dokazují, že v Česku bývaly velehory

V Krušných horách na Ústecku je zatím jediné naleziště mikrodiamantů v Česku. Vědci z Masarykovy univerzity je zkoumají kvůli geologickým procesům, jež formovaly planetu Zemi.

Mikrodiamanty jsou pozůstatky geologické činnosti staré zhruba 340 milionů let. Jsou vzácné a pouhým okem neviditelné, velké jen asi jako třetina tloušťky lidského vlasu.

V následujících měsících je budou zkoumat geologové z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity (MU). "Objasnění procesu vzniku minerálů vědcům pomůže přiblížit mimo jiné příčiny zemětřesení, k nimž dnes dochází například v Himálaji," uvedla mluvčí MU Fojtová.

Jako nosorožec: tak by vypadala Antarktida bez ledu

Aby se mikrodiamanty vytvořily, musí se sejít několik specifických podmínek, mezi něž se řadí určitý tlak nebo teplota. "Díky výzkumu se dozvíme podrobnosti o tom, jak probíhá výměna látek mezi zemskou kůrou a pláštěm. Mikrodiamanty totiž vznikly v hloubce asi 150 kilometrů a pak se dostaly na zemský povrch," přiblížila Jana Kotková z Ústavu geologických věd Přírodovědecké fakulty MU a České geologické služby. Jedinou lokalitou v Česku, kde se mikrodiamanty vyskytují, je Ústecko. Nalezeny tam byly poprvé před dvěma lety.

Jak vznikly?

Vědci teď budou hledat jejich další naleziště, studovat minerály a také horniny, v nichž se mikrodiamanty vyskytují. Je jen málo míst, kde se objevily až u zemského povrchu. "Proč tomu tak je, přesně nevíme. Může se tak stát různými procesy, mezi něž patří například delaminace. Při ní se část zemské kůry ulomí a u té lehčí, protože má menší hustotu, dojde k vyzdvižení," uvedl vedoucí brněnského týmu projektu Jaromír Leichmann.

Kamenné falusy i skalní kostely. To je bizarní krajina Kapadokie

Obdobný proces, který se na povrchu projevuje zemětřesením, lze dnes pozorovat v Himálaji. "Znamená to, že i u nás kdysi podobně vysoké pohoří existovalo," dodal Leichmann.