Na Harvardu objevili, jak získat palivo pro auta jen ze vzduchu
Pohonné hmoty zdarma? Zatím ne, ale vědci jsou na stopě něčeho moc nadějného!
Benzín ze vzduchu a slunečního světla? To zní napůl jako sen každého ekologa a perpetuum mobile. Ale ve skutečnosti jde o zcela reálný projekt, který už funguje na Harvardu. A účinnost tohoto paliva se neustále zlepšuje!
Výsledným palivem není benzín, ale isopropanol (C3H8O). Tato látka se sice nejčastěji využívá jako rozpouštědlo anebo ve farmaceutickém průmyslu, dá se také použít jako palivo. Anebo se dá v konvenční paliva přeměnit.
Vědci z Harvardu se vlastně jen pokoušejí napodobit přírodní procesy, které využívají rostliny. Ty už přeměňují sluneční energii podobným způsobem přes 1,6 miliard let, ale bohužel velmi neefektivně. Maximální účinnost této přeměny se pohybuje kolem jednoho procenta. A pak navíc nastupuje problém, jak takto získanou energii uchovat…
Autorem nového řešení energetické krize je profesor Daniel Nocera – tvrdí, že vymyslel „umělý list“. Jde o silikonový proužek na jedné straně potažený katalyzátory. Když se ponoří do vody, začne ji rozdělovat na kyslík na jedné straně a vodík na straně druhé.
Vloni dosáhl Nocera sedmiprocentní účinnosti, což je naprosto vynikající výkon. Problém ale zůstával: výsledkem procesu byl vodík, který se jen obtížně skladuje a díky své tendenci k explozím může být i nebezpečný. „Když vám teď dám plnou cisternu vodíku, který jsme získali, bude vám k ničemu,“ vysvětluje Nocera. Právě proto se nyní pokouší přeměnit sluneční energii na isopropanol…
Doufal, že se problém vyřeší sám tím, že vzniknou kvalitní, účinné a současně dost levné palivové články na vodík – ale zatím se to nestalo. Zásadním článkem celého procesu je katalyzátor reakce, pomáhá v tom bakterie Ralstonia eutropha.
Daniel Nocera
Podle expertů i samotného vynálezce není tento proces ještě ani vzdáleně připraven fungovat komerčně – zatím jde o pouhý koncept, jak lépe získávat a především uskladňovat solární energii. „Jsme momentálně na jednoprocentní účinnosti – na to, že příroda na to měla evolučně 2,6 miliard let, a my na tom pracujeme ani ne dva roky, je to obrovský úspěch,“ dodal profesor…