Lék proti smrti od Google: co má společnost opravdu za lubem?

Médii minulý týden proletěla šokantní zpráva, podle níž Google zakládá společnost Calico, jejímž jediným cílem bude vynaleznout "lék proti smrti".

Navzdory skvěle znějícímu ohlášení se ovšem při detailnějším pohledu ukazuje, že cíle Calico budou alespoň zpočátku mnohem skromnější než jiné poslední vize boje proti smrti, například ambice ruského miliardáře Dmitryho Itskova, který chce do roku 2045 vytvořit robotěla, do nichž prý přesuneme naše vědomí. I další aktuální studie navíc proti stárnutí bojuje mnohem levněji.

Krůček po krůčku

Řada vědců i finančníků si dnes myslí, že odstranění smrti či „alespoň“ radikální prodloužení života je na dosah – není proto překvapivé, že v této sféře pracuje i Google skrze své založení Calico (jméno vzniklo z prvních písnem „California Life Company“). Internet na to zareagoval svým tradičním uchechtáváním se stárnoucímu zakladateli Googlu a pak se zase odebral k obrázkům kočiček – vize na „vyléčení smrti“ totiž působí jako velké sousto i pro Google. Calico ovšem neoznámilo, čím konkrétně chce proti smrti bojovat – může jít o medikamenty, výzkum vedoucí k prototypu umělého mozku… nebo něco mnohem pragmatičtějšího. To alespoň potvrzují analýzy předešlého zdravotního programu Googlu.

Danuel Kraft ze Singularity University pro web SingularityHub sdělil, že "Nejlepším 'lékem' proti stárnutí je zpomalení nemocí" a podobným směrem se zřejmě vydá i Calico. Konkrétněji se odhaduje, že Calico bude zpracovávat množství nestrukturovaných dat pojednávajících o nemocech ve snaze přijít s jejich interpretací pro široce využitelné programy a aplikace. V krátkém horizontu by to mohlo Calico získat konkrétnější modely šíření nemocí, které jsou podobně časté jako rakovina, avšak proti jejímu výzkumu nemají tak početnou množinu investorů. Mezi tyto se řadí Alzheimerova nemoc, ale i chřipka či zápal plic. Nejde sice o nic revolučního, ke konečnému cíli Calico však bude nutno dojít hezky postupně.

Šance na zvrácení stárnutí?

Pokud detaily o předpokládaných cílech Calico příliš nepotěšily vaše tužby po nekonečném životě, možná vezmete za vděk alespoň jiným, menším leč stále nadějným výsledkem pětiletého výzkumu týmu vedeného Deanem Ornishem a Elizabeth Blackburn, a držitelkou Nobelovy ceny za objev telomerů, koncových částí chromozomů, které se "v průběhu stárnutí" zkracují (vlivem buněčného dělení). Výsledky jejich práce byly publikovány v magazínu The Lancet Oncology.

Cílem pětiletého pokusu bylo otestovat vliv specifického životního stylu na zkracování telomerů. Výzkumníci testovali na 35 jedincích rozdělených do dvou skupin, jedné po deseti lidech a druhé po 25 lidech. Členové menší skupiny po pět let prováděli specifické leč v zásadě triviální úkony – primárně pojídali stravu složenou z ovoce, zeleniny a pečiva, k tomu šestkrát týdně půl hodiny denně cvičili aerobik, vyhýbali se stresu či jej potlačovali meditacemi, a navrch jednou týdně navštívili skupinové sezení.

Po pěti letech takového mučení výzkumníci změřili telomery testovací i kontrolní skupiny a překvapeně zjistili, že členové "zdravější" skupiny mají telomery o 10% delší než muži z kontrolní skupiny. Jinými slovy, jako by jejich buňky omládly! Současné závěry tedy zní, že i vcelku levné prostředky mohou výrazně potlačit efekty stárnutí.

Takový výsledek je skutečně bezprecedentní, bouchání šampaňského a plánování přechodu na život-vracející styl však brání několik výtek skeptiků. Zaprvé, za studii je odpovědná Physician's Committee for Responsible Medicine, která je napojená na organizaci pro boj za práva zvířat PETA a aktivně hlásá slávu vegetariánství – to nemusí nutně znamenat, že je studie podvrhem, bude však důležité, zdali její závěry potvrdí další, nezávislé pokusy. Za další, testovací vzorek 35 mužů je skutečně titěrný. A v neposlední řadě, zjištění studie, že zdravý životní styl oddaluje stárnutí, není vlastně příliš šokující…

Prozatím tak, navzdory laureátům Nobelových cen i nadějím multimiliardových korporací, zůstáváme stále uvězněni v koloběhu zrození, stárnutí a smrti.

Ladislav Loukota