Čína oznámila, že poprvé bude editovat DNA dospělým lidem

V terminální fázi

Není to poprvé, co bude Čína bořit hranice. Nedávno vyvolalo rozruch zdejší rozhodnutí editovat DNA na lidských embryích - pod podmínkou, že se tato nedočkají dalšího vývoje a narození. Aktuálně Čína oznámila, že využije revolučního editoru DNA jménem CRISPR k úpravě T-buněk u dospělých pacientů v poslední fázi rakoviny. Odvážné rozhodnutí může přinést novou terapii, ale i prolomit dosavadní pravidla pokusů na lidech. DNA dospěláka je ještě významnějším posunem. Vzhledem k tomu, že i „pouhá“ editace lidských plodů vyvolala debatu na Západě požadující možnost podobných pokusů, dá se navíc předpokládat, že čínský experiment zvěstuje podobné pokusy i v našich končinách. A to přesto, že realita pokusu je o mnoho fádnější, než jak záměr může na první pohled znít.

Cílem klinického testu je modifikovat geny T-buněk odpovědných za funkci imunitního systému, to celé ve snaze posílit imunitní systém pacientů v terminální fázi rakoviny plic. Buňky budou vyextrahovány z krve pacientů, modifikovány pro vyhledávání a ničení rakovinových buněk, následně rozmnoženy a teprve poté vpraveny zpátky do těla. Pokud test uspěje, mohli by se pacienti - doposud jich je neznámý počet - snad dočkat ústupu zhoubné nemoci.

Cílem tedy není pozměnit fungování kognitivních funkci či orgánů, ale "pouze" vylepšení imunitní reakce na její nejzákladnější úrovni. Nejde navíc o jedinou podobnou snahu. Imunoonkologie pro boj s rakovinou naopak získává stále hlasitější podporovatele po celém světě. Jak už to však ve vědě chodí, vše má své pro a proti. Podobná léčba, ačkoliv bez takto významného využití genového inženýrství, nedávno proběhla i v nemocnicích v Americe. A fungovala - více méně. Plných 93 % pacientů v terminální fázi nemoci se totiž dočkalo uzdravení. Bohužel zároveň z neznámých příčin rovněž tři pacienti zemřeli, americká FDA proto nařídila dočasné pozastavení dalších pokusů.

Meč o dvou ostřích

Cynik by jistě mohl namítnout, že američtí pacienti by bez terapie zemřeli stejně. Krom laciného argumentu po morální stránce však americké testy ukazují, že navzdory modifikování nemají vědci úplně jasnou představu, jaké procesy může imunoonkologie vyvolat. Právě proto klinické testy existují. V případě Číny přitom vedlejších účinků hrozí ještě podstatně víc. Na druhou stranu, zdejší mantinely výzkumu jsou podstatně volnější než na Západě.

Čínská metoda je navíc díky využití pacientových buněk a jejich snazší úpravě potenciálně levnější než jiné imunoonkoloické možnosti. Pokud uspěje, zachrání tak nejen životy čínských pacientů, ale může znamenat i průlom v léčbě rakoviny pro celý svět. Použitý editor CRISPR, celým jménem CRISPR/Cas9, je totiž podstatně jednodušším nástrojem než jiné alternativy.

Poprvé se tento editor, využívající přirozeného mechanismu cílení na specifické geny ze světa bakterií, objevil teprve před čtyřmi lety. Od té doby však přinesl doposud nevídanou přesnost a hlavně výrazně nižší cenu genetického inženýrství. Rovněž vznikají tisíce studií využívající nástroje pro všemožné pokusy od GMO zemědělství až po léčbu lidí. Ať už čínský pokus s editováním DNA dospělého člověka dopadne jakkoliv, jisté je, že nepůjde o podobný výstřelek podobného druhu.

Text Ladislav Loukota