Způsobuje narkóza Alzheimerovu chorobu? Je to takhle:

Když umřel český hudebník, skladatel, zpěvák a dirigent Petr Hapka, začala média spekulovat o tom, proč vlastně musel už v poměrně mladém věku bojovat s Alzheimerovou chorobou. Velmi častým zdůvodněním bylo, že za to může anestezie. Je to pravda, anebo bulvár píše nesmysly? Opravdu může obyčejná anestezie, kterou dostávají statisíce a miliony lidí ročně, vyvolat tak vážnou nemoc, jako je "alzheimer"?

No, je to složité. Jeden z bulvárních webů píše: „Alzheimerova choroba propukla u Petra Hapky po operaci kyčle, kterou absolvoval v létě. Jak se něco takového může stát? Odpověď hledají vědci už několik let. Zdá se, že narkóza skutečně může urychlit průběh nemoci. Ze zdánlivě zdravého člověka je pak jako mávnutím kouzelného proutku troska!“

Hapka dostal Alzheimerovu chorobu v pouhých 69 letech, což je velmi netypické. Podle statistik je šance na propuknutí této nemoci ve věku 65, 75 a 85 let 0,9, 4,2 a 14,7 procent. Problém je v tom, co o této nemoci (ne)víme. Alzheimer může mít dvě příčiny: buď genetickou, která je ale výjimečná, anebo „sporadickou“. Ta je častější a zřejmě je způsobená působením více různých příčin.

Lékaři se shodují: je to složité

Lékaři už řadu let řeší, jestli by jedním z těchto faktorů nemohla být právě anestezie používaná při operacích. Alzheimerovy choroby totiž v populaci přibývá – a to velmi podobným tempem jako počtu operací s narkózou. Podle údajů Světové zdravotnické organizace ročně podstoupí chirurgický zákrok asi 234 milionů lidí!

Na toto téma vznikla řada složitých studií, které se věnovaly působení nejrůznějších typů anestezií a jejich vlivu na lidský i zvířecí mozek. Zajímavé je, že vědci zatím na nic nepřišli. Výsledky různých prací si navzájem odporují, jeden vyvrací druhý. Obecně totiž platí, že anestezie je komplikovaný lékařský zákrok, a ne jen nějaké obyčejné „píchnutí injekce“, jak bychom si rádi představovali. A tudíž má také řadu rizik.

Moderní celková anestezie se nejčastěji provádí tzv. doplňovanou technikou, při níž se současně podává více různých léků. A to zase komplikuje sledovat, jaké léky mají největší dopad na případný vznik Alzheiemerovy choroby. Asi největší studie na toto téma byla zveřejněna roku 2011 ZDE – její autoři docházejí k tomuto závěru: „Epidemiologické důkazy, které ukazují na spojení mezi anestezií a vznikem Alzheimerovy choroby, zůstávají kontroverzní. Některé studie našly zvýšené riziko, jiné ne. Nicméně v současné době neexistuje přímý důkaz, že by anestezie měla negativní vliv na klinický průběh nebo zvýšené riziko pro vznik Alzheimerovy choroby.“

Samozřejmě je v tom ale jedno ALE. Poslední věta výše citované práce totiž říká: „Na druhou stranu klinické studie sledující biomarkery po operacích naznačují, že by anestetika mohla ovlivňovat mechaniku vzniku této nemoci… Je tedy třeba dalších klinických studií na lidských pacientech.“