Komár jako živočich doličný – nová kriminalistická technika
Komár může sát jak na vrahovi, tak na jeho oběti. V nasáté krvi se pak může zachovat důležitá DNA. Nová kriminalistická technika předčila i ty, které se využívají v moderních krimiseriálech.
Komár z Jurského parku
Pokud si vzpomínáte na základní myšlenku Jurského parku, tak víte, že kapka dinosauří krve v těle krevsajícího hmyzu posloužila jako základní genetický materiál pro „vytvoření“ nových pradávných tvorů. Byť šlo o filmovou fantazii, základní myšlenka je reálná a nyní se jí chopily týmy forenzních entomologů. O forenzní kriminalistické entomologii už jsme psali.
Aktuálně tým z Nagoya University rozpracoval metodu, díky které se dá analyzovat krev z komářích žaludků. Na začátku stál pokus s lidskými dobrovolníky, kteří souhlasili s tím, že komárům poslouží jako „krmivo“. Komáři druhu Culex piplens a Aedes albopictus se v kontrolovaných podmínkách nasáli lidské krve.
Vědci následně odebírali natrávenou krev z komářích vnitřností a pomocí polymerázové řetězové reakce ji multiplikovali (zmnožovali) podobným způsobem, jako to dělají experti z forenzních kriminalistických týmů.
Komár tygrovaný, Aedes albopictus Zdroj: čtk/profimedia.cz
Pozřená krev vraha
Multiplikace umožňuje z jednoho mikroskopického vzorku získat další totožné, s nimiž jde dále laboratorně pracovat. „Vypracovali jsme první studii, která systematicky aplikuje moderní forenzní postupy při profilován DNA z komárem pozřené krve,“ řekl Tischimischi Yamamoto, který vede výzkumný tým. Zároveň se zaměřují na přesnější určení doby, která uběhla od chvíle, kdy se komár krmil. Získané poznatky mohou přispět k efektivitě kriminalistické práce. Jakýkoli způsob vedoucí k vyšetření násilné trestné činnosti je dobrý, ale představa, jak kolem mrtvoly běhají kriminalisté se síťkami a loví komáry vypadá přece jen poněkud absurdně. Na druhou stranu se krev získaná z komářích žaludků dá multiplikovat i dva dny poté, co se komár nasál.
Text: Topi Pigula