Kdy přestaneme mluvit česky?

Češi mají k mateřskému jazyku stále vřelý vztah, záleží jim na pravopise, ale i na správné mluvě v médiích. Ani stále víc anglicismů pronikajících do běžné řeči neubralo na košatosti češtiny, nářečí ale pomalu mizí. ČTK to při příležitosti dnešního mezinárodního dne mateřského jazyka řekla Anna Černá z oddělení jazykové kultury Ústavu pro jazyk český Akademie věd ČR.

"Lidé o češtinu zájem mají," tvrdí Černá a dokládá to množstvím dotazů na jazykovou poradnu, kterou ústav provozuje. "Volají, ptají se, není to lidem lhostejné. Řeší to, jestli se dobře oslovují, interpunkci," uvedla. Lidé se na jazykovědce obracejí i kvůli tomu, jak se mluví v médiích, vadí jim špatná výslovnost moderátorů, ale také třeba nesprávné používání tvarů slov. Na základě dotazů z poradny vyšla ve čtvrtek i příručka českého jazyka doplňující 20 let stará pravidla pravopisu.

Podle jazykovědkyně češtinu nevytlačuje ani čím dál častější angličtina, která proniká do reklam, časopisů, textů na internetu a tím pádem i do vyjadřování lidí. "Některá slova nemají český ekvivalent," upozorňuje ale Černá, podle níž anglicismy nevadí například v počítačové či sportovní terminologii.

Oblast, v níž čeština chudne, jsou ale nářečí. Zatímco dřív bylo nářečí jediným způsobem komunikace v dané oblasti, dnes už díky médiím poslouchají spisovný jazyk všude. Nářečí se tak postupně vytrácejí, nejmladší generace je ovládá už mnohem méně než třeba jejich prarodiče. I v této oblasti se ale angažují folklorní spolky, které se snaží tradici místního nářečí udržovat.

Mezinárodní den mateřského jazyka vyhlásilo UNESCO roku 1999, smyslem je připomenout význam rodné řeči coby nositelky kultury národa. Na světě je kolem 6000 jazyků, přičemž mnoha malým jazykům hrozí zánik. Mluvčí malých jazyků totiž často přebírají řeč většího národa.

ČTK