Internet zabíjí náboženství, dokázali vědci z MIT
Za 20 let ztratilo náboženskou víru asi 25 milionů Američanů. Někteří vědci věří, že za to může internet.
Kam zmizelo 25 milionů amerických křesťanů? Podle práce Allena Downeyho z univerzity MIT jejich proměnu v nevěřící způsobilo více faktorů, ale nejvíc internet. Jak je to možné?
Tento expert na počítačová data analyzoval sociologické údaje shromážděné na University of Chicago od roku 1972. Z několika faktorů odvodil, jak moc vzestup internetu v posledních 20 letech omezil sílu víry a náboženství. Celkově měl Downey k dispozici údaje asi 9000 osob, a to už je vzorek víc než mohutný. Jde o jednu z největších studií o náboženství vůbec…
Analytik zjistil, že nejvíc o náboženském cítění rozhoduje výchova. Lidé, kteří byli vychováni v náboženském prostředí, se nejčastěji identifikují s danou vírou i po zbytek života. Ale přestože počet lidí, kteří se narodili v rodinách bez věřících rodičů, poklesl, pořád to ještě nevysvětluje tak dramatický úbytek věřících. Změna rodinné výchovy může podle Downeyho jen za čtvrtinu případů.
Dalším faktorem, který se podílí na ubývání náboženského cítění je vysokoškolské vzdělání. Existuje silná korelace mezi výškou dosaženého vzdělání a náboženskou vírou? Mezi vysokoškolsky vzdělanými bývá věřících nejméně. A protože počet těch, kdo na lepší vzdělání dosáhnou, přibývá, logicky musí ubývat věřících. Jde ale jen o pět procent případů…
A pak tady máme internet. Roku 1980 ještě neexistoval, pokud si odmyslíme pár specializovaných pracovišť. Roku 2010 ho ale doma využívá prakticky každý. Když Downey porovnal data o rozšiřování internetu ve Spojených státech s křivkou ukazující úbytek víry, našel výraznou shodu. Podle jeho údajů může internet za úbytek 25 procent věřících!
Proč?
Downey má vysvětlení, tedy spíše hypotézu. „Lidé, kteří žijí v uzavřených komunitách, získali v internetu pozoruhodně účinný nástroj, jak se dostat k informacím o jiných životních postojích a filozofiích.“
Vědec samozřejmě zvažoval i možnost, že mu něco uniklo a internetu jen přičítá působení nějakého jiného, neznámého faktoru. Po důkladné analýze dat však tuto možnost vyloučil: „Zmapovali jsme všechny další možnosti, které přicházejí v úvahu – příjem, vzdělání, socio-ekonomický status i zvyšování počtu obyvatelstva ve městech a naopak úbytek ve vesnickém prostředí.“ Vše marné, jediná korelace, která opravdu vychází, je mezi internetem a vírou…
Pokud opravdu existuje nějaká další příčina, je zcela záhadná a zřejmě i mimo dosah vědy. „Je těžké představit si, co by to jen tak mohlo být,“ dodává Downey.
Větší záhada
Pokud jste počítali s námi, určitě vás zarazí, že jsme zatím mluvili jen o 55 procentech případů. Ale co těch dalších asi 50 procent? To je i pro Downeyho záhada – „pro polovinu případů nemám vysvětlení,“ přiznává vědec…