Globální nasazení zelené energie zachrání miliony životů

Znečištěné ovzduší zabíjí

Znečištěné ovzduší má dnes na svědomí více lidských životů než cigarety. Ústav Maxe Plancka pro biofyzikální chemii vypočítal, že je škodlivé ovzduší každoročně odpovědné za téměř 9 milionů předčasných úmrtí. Jenom v Evropě připraví špatný vzduch za stejnou dobu o život přibližně 800 tisíc lidí.

Dekarbonizací za zdravím

Na znečištění má velký podíl výroba elektrické energie, které průmyslová soukolí spotřebují obrovské množství. Tyto emise představují asi 40 % veškeré uhlíkové stopy související s energií. Ovšem ani budoucí prognózy nejsou optimistické. S ohledem na aktuální vývoj se předpokládá, že poptávka po energii bude v následujících letech celosvětově stoupat. Nová studie prozkoumala řadu výhod plynoucích z dekarbonizace energetického sektoru, který v současné době významně přispívá k emisím uhlíku a globálnímu znečištění ovzduší. Podle výsledků by přechod na obnovitelné zdroje energie mohl snížit zdravotní dopady škodlivého ovzduší z výroby energie až o 80 %. Nikoli vyhlídkově, nýbrž už do poloviny století.

Alespoň takové závěry prohlásili vědci z Potsdamského institutu pro výzkum klimatických dopadů (PIK) ve své studii zveřejněné v prestižním časopise Nature Communications. Nejen z tohoto důvodu masivní přechod na nízkouhlíkovou energii odborníci a různé environmentální skupiny již dlouho obhajují a prosazují. Pokud k takové změně dojde, lidstvo pravděpodobně bude schopno zastavit nebo omezit hrozící nárůst globální teploty o 2 stupně Celsia. Právě takové oteplení hodlá odvrátit Pařížská dohoda přijatá smluvními stranami v roce 2015.

Miliony předčasných úmrtí

Ovšem navzdory širokému vědeckému konsensu byla věnována překvapivě malá pozornost dopadům změny klimatu na lidské zdraví. Výzkumníci nyní vypočítali, že se globální využívání například sluneční a větrné energie jistojistě vyplatí. Pokud by lidstvo začalo většinu energie vyrábět tímto způsobem, nepříznivé účinky výroby energií na lidské zdraví by se snížily o nezanedbatelných 80 %. „Hlavním vítězem dekarbonizace je lidské zdraví,“ uvedl pro tiskovou agenturu AFP vedoucí studie Gunnar Luderer.

Zásadní roli přitom hrají nízkoemisní strategie a plány, k nimž se spousta států zavázala v rámci Pařížské dohody. Avšak málokterá země zatím přesně vysvětlila, jakým způsobem svého závazku hodlá dosáhnout. Jiným směrem se vydaly Spojené státy americké, které již zahájily proces odstoupení od klimatické dohody.

Světová zdravotnická organizace (OSN) přitom odhaduje, že každý rok vlivem znečištěného ovzduší předčasně zemře 4,2 milionu lidí. Na škodlivém ovzduší a úmrtí má přitom hlavní podíl spalování fosilních paliv při získávání energií. Podle Gunnara Luderera vykázaly všechny formy dekarbonizace, které jeho tým studoval, významné zdravotní přínosy. Zdaleka největší aktivum pak připadá právě obnovitelným zdrojům.

Biopaliva vs. solární energie

Výzkum se také zabýval environmentálním a ekologickým dopadem výroby „zelené energie“. Například obnovitelná energie zvaná bioenergie má potenciál být nízkoemisní. Podle vědců z PIK ale mohou takové programy způsobit významné environmentální důsledky. Výroba energie tímto způsobem podle propočtů vyžaduje zhruba 100krát větší množství půdy v porovnání se solárními panely. „Půda je omezeným zdrojem pro naši planetu. Vzhledem k rostoucí světové populaci a hladu po elektřině a po jídle se také zvýší tlak na půdu a potravinový systém,“ varuje Alexander Popp z PIK. Poppova slova ostatně potvrzuje také Mezivládní panel pro změnu klimatu (IPCC), který letos světu doporučil radikální transformaci velkých ploch půdy. Nekonečné lány se totiž v současné době ve velkém využívají k produkci potravin a chovu dobytka, což ke snížení uhlíkové stopy nevede. Text: Petr Smejkal