Čipy v mozku budou léčit. A vyvíjejí je na Moravě!

Čipy v mozku

Vědci z Brna chtějí pomoct lidem lékařskými implantáty v mozku. Ale není to cesta k totalitě?

Medicínské implantáty v mozku pomáhají některým pacientům lépe zvládat Parkinsonovu chorobu i další neurologická onemocnění.

Zároveň jim však znemožňují důležitá diagnostická vyšetření na magnetické rezonanci, která je s takzvanou neurorehabilitační terapií obvykle neslučitelná. Řešení teď spolu se zahraničními kolegy hledají brněnští vědci z Centra SIX Vysokého učení technického, řekla mluvčí školy Jitka Vanýsková.

Léčebné systémy a implantáty, které jsou zároveň bezpečné v diagnostickém poli magnetické rezonance, zatím neexistují. "Pacienti s rozvinutou Parkinsonovou chorobou v poslední fázi tak mohou absolvovat tolik potřebné diagnostické vyšetření magnetickou rezonancí jenom ve velmi omezeném rozsahu," uvedl profesor brněnské techniky Radimír Vrba.

Vědci proto uvažují například o nové technické specifikaci pro výrobce aktivních implantátů a diagnostických systémů magnetické rezonance. Cílem evropského projektu nazvaného DeNeCoR je také vývoj menších a stíněných terapeutických implantátů, které nezkreslují magnetická pole.

Zároveň by vědci rádi prokázali, že léčebnou stimulaci části mozku lze provést také neinvazivní metodou pomocí takzvaného stimulátoru TMS namísto implantace elektrod a vpouštění elektrického proudu.

Na nádor magnetem

Stimulátor vytvoří řízené magnetické pole, které následně umožní zaměřit například zhoubný nádor v mozku a zničit jej bez destruktivních účinků na okolní zdravou tkáň. Podmínkou je vývoj miniaturizovaných výkonových elektronických obvodů a také výzkum a vývoj nových senzorů pro invazivní a neinvazivní snímání mozkových funkcí, které budou slučitelné s pracovním prostředím magnetické rezonance a TMS.

Do evropského projektu, který podle výzkumníků přispěje ke zlepšení diagnostických metod pro pacienty s invazivními i neinvazivními snímači, se zapojilo 22 evropských pracovišť. Jsou mezi nimi také nemocnice, takže výsledky výzkumu téměř okamžitě najdou uplatnění v klinické praxi. Projekt potrvá do roku 2016.

ČTK