Blíží se revoluce letectví? Aerolinky plánují přestavbu letadel na elektřinu

Letecké aerolinky Harbour Air oznámily plány na výměnu konvenčních motorů u svých hydroplánů. Novým pohonem ovšem nebudou zmodernizované jednotky poháněné fosilním palivem, nýbrž lithium-iontové akumulátory. První zkušební lety podstoupí jednomotorový celokovový vzpěrový hornoplošník De Havilland Canada DHC-2 Beaver ještě během letošního roku. Dle očekávání vystačí akumulátor na vzdálenost kolem 160 kilometrů.

Tichý a ekologický let

Cílem Harbour Air je především tišší pohon bez emisí, který bude certifikován americkými a kanadskými leteckými úřady. Zahájení ostrých startů mají nyní v rukou tamní regulační orgány. „Je to jen přirozený vývoj,“ uvedl generální ředitel Harbour Air Greg McDougall, jenž bere elektrifikaci všech dopravních prostředků jako nevyhnutelný krok kupředu. Nutno podotknout, že podobných plánů existuje na světě kolem stovky. A i když bateriové motory nabízejí spoustu benefitů, stále zůstávají limitujícím faktorem pro globální nasazení elektrického pohonu v letectví. Elektromotor Magni500, který bude použit v prvních letových zkouškách, je však svým způsobem revoluční. Disponuje výkonem 750 koní a nabízí až hodinový dolet. Taková kapacita sice nepůsobí na první pohled nijak převratně, v případě Harbour Air ale mluvíme o nadbytečné výdrži. Tato hydroplánová společnost totiž přepravuje své cestující především na krátké trasy. V porovnání s obřími létajícími kolosy tak krátký dolet teoreticky nepředstavuje žádný problém.

Jednodušší a bezpečnější pohon

Elektrický pohon má i další výhody. Motor se může připojit přímo k vrtuli, čímž se eliminuje problém s těžkou komplikovanou převodovkou, která je u běžných strojů náchylná k údržbě. Podle vývojářů bude elektromotor také spolehlivější než jeho tradiční konkurenti. Tiché soustrojí má totiž v sobě čtyři menší interně řízené nezávislé motory. Pokud vznikne během letu u jednoho z motorů technická závada, pilot může motor částečně vypnout, ovšem výkon zůstane stále na bezpečných 75 procentech. Takové výhody mají samozřejmě i dnešní letadla na fosilní paliva, ovšem nikoli menší letouny s jedním motorem, jako tomu je u hydroplánů kanadské aerolinky.

Problematické baterie

Elektrické motory mají samozřejmě svá úskalí. V prvé řadě se hodně mluví o delší době nabíjení po přistání. Zatímco komerční letadla ihned po ukončení letu navazují na automatizovaný a rychlý způsob doplňování paliva, u elektromotorů je stále nutný mnohem delší čas. Zároveň se objevují otazníky nad samotným doletem. U běžných strojů lze vcelku přesně určit, jakou vzdálenost bude možné s plnou nádrží uletět. U lithium-iontových akumulátorů se taková doba odhaduje o něco hůře. Řeč je například o „tepelném úniku“, který může postupně negativně ovlivnit všechny baterie v letadle. Řešením je izolace článků baterií, ovšem po takovém kroku logicky dochází ke zvýšení celkové hmotnosti dopravního prostředku. Otazníků k řešení tedy zbývá stále dost. Tak či onak, nejen letecká společnost, ale také někteří odborníci vidí zařazení elektrického pohonu do letadel optimisticky. „I když existuje hodně výzev pro kompletně elektrická letadla, ukazuje se, že je to zajímavý nápad,“ uvedl R. John Hansman, profesor letectví z Massachusettského technologického institutu (MIT).

První elektrická aerolinka?

Ostatně upravené letadlo s elektromotorem by mělo vážit stejně jako běžně používaný model Beaver. Kanadské aerolinky Harbour Air však nemíní zůstat pouze u jediné konverze. V plánu je přestavba 15 hornoplošníků a dalších 22 typů DHC-3 Single Otter. Hlavním cílem listopadových testů bude získání regulačního osvědčení pro elektrický pohon a komerční přestavby letadel De Havilland. Ředitel společnosti chce zároveň světu dokázat, že elektromotor je stejně bezpečný nebo bezpečnější než současné spalovací motory. „Máme v úmyslu být první komerční společností na světě provozující elektrická letadla,“ dodal nadšeně McDougall.

Právě menší severoameričtí dopravci se snaží pokrývat kratší trasy, pro jejichž zdolání nejsou velká komerční letadla příliš rentabilní. Například hlavní trasou společnosti Harbour Air jsou krátké lety v malých hydroplánech z Vancouveru do města Victoria. Takový let trvá přibližně 30 minut, během něhož stroj zůstává v malé výšce. Tyto regionální lety si tamní obyvatelé velmi oblíbili, protože jsou rychlejší než plavba trajektem. „Do roku 2025 snadno pokoříme 1000 mil“, řekl Roei Ganzarski, generální ředitel společnosti MagniX a bývalý jednatel Boeingu, který s Harbour Air na projektu spolupracuje.

Text: Petr Smejkal