Revoluční baterie má vydržet bez nabití desítky let. Její výrobce odhalil, jak funguje a proč je bezpečná

Je vlastně s podivem, že zatímco elektronika jde nezastavitelně kupředu, akumulátory žádnou výraznou revolucí neprošly a například v mobilních telefonech jsou stále takřka identické články jako před desítkami let. To se však může výhledově změnit prostřednictvím radioaktivní baterie, která by vlastně žádnou nabíječku nikdy nepotřebovala.

Na jejím vývoji pracuje čínská společnost Betavolt Technology, která podle svého tvrzení dokázala úspěšně miniaturizovat jadernou baterii o rozměrech mince. Kompaktní baterie využívá radioaktivní izotop niklu, konkrétně nikl-63, a to k výrobě 100 mikrowattů a napětí 3 voltů prostřednictvím procesu radioaktivního rozpadu.

K tématu: Extrémně rychlé nabíjení. Nový mobil od Realme umí dobít celou baterii jen za 15 minut

Než se začnete chytat za hlavu a budete si představovat, že daní za používání takové baterie je nemoc z ozáření, je samozřejmě na místě vysvětlit, že koncept jaderné baterie není ničím novým a v některých oblastech vědy se bezpečně využívá. Nejčastěji třeba v kosmických sondách, objevuje se však i v lékařství, a co je nejdůležitější, nevykazuje žádné vnější záření.

Jak funguje jaderná baterie

Pokud se ptáte, jak baterie funguje, tato konkrétní od Betavolt Technology využívá zmíněný izotop nikl-63 a dva diamantové polovodiče coby měniče energie. Jsou opravdu titěrné, o tloušťce pouhých 10 mikronů, a mezi ně je následně vložen plátek niklu-63 o tloušťce 2 mikronů. Rozpadová energie radioaktivního zdroje se pak přemění na elektrický proud a může pohánět vše, na co si ukážete prstem. Je ale samozřejmě nutné technologii rozvinout a zvýšit její výkon, což čínská společnost slibuje doručit do roku 2025. Její baterie by mohla mít výkon až 1 wattu, případně nastavit procesy tak, aby byl výkon v blízké budoucnosti ještě vyšší.

Důležité také je, že by betavolatiacký článek mohl být v samém důsledku bezpečnější než aktuálně používané lithiové baterie. „Naše baterie BV100 se nevznítí ani nevybuchne v reakci na proražení nebo dokonce výstřel, na rozdíl od některých současných baterií, které mohou být nebezpečné, pokud jsou poškozeny nebo vystaveny vysokým teplotám,“ uvedli pak zástupci Betavolt Technology pro list South China Morning Post.

Čtěte také: Šikovné české ručičky. Liberečtí vědci přišli na způsob, jak vyzrát na vychytralé zákazníky

Třešničkou na dortu bezpečnosti pak je i tvrzení, že po rozpadu niklu-63 se z izotopu stane měď, která navíc není radioaktivní a nezpůsobila by tak ohrožení životního prostředí. Takže ačkoliv to všechno zní jako sci-fi, možná skutečně stojíme na prahu významného technologického pokroku, který by mohl přinést „nekonečně“ dlouho nabité telefony, auta, drony nebo třeba kardiostimulátory.

Zdroj: Tech Radar, Betavolt Technology, SCMP, The Independent