Paralyzovaný muž znovu chodí. Revoluční léčba přepsala hranice medicíny
Sci-fi filmy z 80. a 90. let věštily 21. století boom kyborgů. Místo hybridů biologického organismu a stroje jsme se ale dočkali neméně úžasné technologie založené na doplňku čistě biologickém. Japonští vědci popsali případ muže, který po ochrnutí znovu stojí a učí se chodit díky upraveným kmenovým buňkám.
Vědecký tým z Keio University v Tokiu ohlásil výjimečný výsledek: muž s úplným ochrnutím dolní části těla se díky nové kmenové terapii postavil na nohy. A co víc, učí se znovu chodit. Lékaři u něj přitom zjistili jeden z nejzávažnějších stupňů poškození páteře. Pro pacienty znamená takhle závažné poranění zcela nulovou hybnost i citlivost pod místem úrazu. Tahle obecná premisa by ale mohla být brzy minulostí.
Jednoduchá injekce, průlomový výsledek
Lékaři aplikovali pacientovi v jediné dávce celkem dva miliony tzv. indukovaných pluripotentních kmenových buněk (iPSC). Jde o buňky, které se dokážou proměnit v jakýkoli jiný typ buněk v těle, například na nervové, svalové nebo kožní. V míše se změní hlavně na neurony a gliové buňky. Ty tvoří podpůrnou síť, která pomáhá neuronům fungovat a komunikovat.
Do klinické studie vědci zařadili celkem čtyři starší japonské pacienty s čerstvým poraněním páteře. Jeden pacient znovu získal hybnost končetin, druhý dokonce už trénuje chůzi. Další dva sice zůstali bez zlepšení, ale ani u nich se neobjevily žádné vedlejší účinky. Takže přestože se dá říct, že výsledky jsou padesát na padesát, stejně jde o obrovský úspěch a naději do budoucna.
„To, že jeden pacient už trénuje chůzi, je naprosto dramatický vývoj uzdravování,“ řekl vedoucí výzkumu Hideyuki Okano časopisu Nature. Jeho tým metodu připravoval více než deset let. Buňky získali od dárce, upravili je do podoby, v níž se mohou opět přeměnit na různé typy tělesných buněk, a tyto buňky pak injekčně zavedli přímo do míšního poranění.
Rozhodně nejde o první využití kmenových buněk, ale pomocí iPSC se u lidí s úplným ochrnutím podařilo obnovit pohyb poprvé. „Dříve jsme zkoušeli buňky z kostní dřeně nebo svalů, ale nic pořádně nefungovalo,“ připustil australský neurobiolog James St. John. Technologie, která kdysi patřila do žánru sci-fi, teď ale konečně stojí na reálných klinických výsledcích a může přinést revoluci: odborníci už plánují co nejdříve zjistit, jestli metoda funguje i u jiných typů poranění.
Zdroj: Daily Mail, Nature, Futurism
Video, které jste mohli minout: Objev českých vědců může pomoci Oliverkovi a tisícům dalších. Od léčby je však dělí miliony
Nenechte si ujít novinky Prima Zoom!
Odesláním formuláře souhlasíte s podmínkami zpracování osobních údajů
