Proč nerezová ocel nerezaví? Odhalujeme tajemství slitiny, která byla objevena zcela náhodou
Rez je neustálým problémem pro železo kolem nás – snadno oxiduje na vzduchu i ve vodě, a dokonce i ocel, tvrdá slitina železa s malým množstvím uhlíku, se korozi neubrání. Ta přitom může způsobit poškození ocelových budov, automobilů nebo spotřebičů, což by mohl být velký problém. Nicméně, jak už její název napovídá, nerezová ocel, no, zkrátka, nerezaví. Jak je to možné?
Zjednodušeně řečeno, chemie nerezové oceli brání kyslíku ze vzduchu a prostředí dostat se k železu ve slitině, čímž zabraňuje škodlivé oxidaci. Koroze běžné oceli nastává, když železo chemicky reaguje s kyslíkem a vytváří oxid železitý. Ačkoli rez není přímo nebezpečná pro člověka, může výrazně narušit strukturu ze železa a způsobit, že se stane neestetickým a hlavně ztratí své vlastnosti.
Běžná ocel je tvořena z 99 procent železem a 0,2 až 1 procenta uhlíkem, zatímco nerezová ocel obvykle obsahuje mezi 62-75 procent železa, až 1 procento uhlíku a více než 10,5 procenta chromu. Často také obsahuje malé množství niklu, který zvyšuje její pevnost.
Klíč k odolnosti proti rzi
„Chrom je zásadním prvkem, který dává nerezové oceli její odolnost proti rzi,“ vysvětluje Tim Collins, materiálový vědec a generální tajemník organizace Worldstainless. Chrom reaguje s kyslíkem ve vzduchu nebo pod vodou a vytváří tenkou „pasivní vrstvu“ oxidu chromitého na povrchu kovu.
Tato vrstva pak zabraňuje tomu, aby kyslík dosáhl železa ve slitině a způsobil jeho korozi. Pasivní vrstva na nerezové oceli je velmi tenká, má pouze několik nanometrů a je tedy prakticky neviditelná. Navíc se tato vrstva dokáže sama „zahojit“, pokud dojde k jejímu poškození, což zajišťuje dlouhou životnost materiálu.
Čtěte také: Myjete si v kanceláři pravidelně svůj hrníček? Paradoxně to může být obrovská chyba
Objev a výhody nerezové oceli
Moderní nerezová ocel byla vyvinuta v roce 1912 anglickým metalurgem Harrym Brearleyem, který studoval slitiny oceli, aby zabránil korozi hlavní pušek. Brearley vytvořil slitinu železa, uhlíku, chromu a niklu. Materiál však nebyl vhodný pro pušky, takže ho vyhodil na dvorek. Po několika týdnech ovšem ke svému velkému překvapení zjistil, že slitina nerezaví, a tak mu zcela náhodou přímo na zahradě vznikla nerezová ocel, kterou v roce 1915 slavnostně představil světu.
Dnes tvoří nerezová ocel přibližně 4 procenta z celkové výroby oceli ročně. Ačkoli je její výroba složitá a nákladná, díky svým jedinečným vlastnostem se stala nezbytnou v mnoha průmyslových odvětvích, zejména tam, kde je důležitá odolnost vůči korozi.
Podle Kanthy Shelkeové, potravinové vědkyně z Johns Hopkins University, je nerezová ocel samozřejmě ideální pro použití v potravinářství. Je odolná vůči potravinovým kyselinám a čisticím prostředkům, neovlivňuje chuť potravin a je hygienická díky svému neporéznímu povrchu, který lze snadno čistit a dezinfikovat. Nerezová ocel tak zůstává jedním z nejdůležitějších materiálů moderní doby díky své dlouhé životnosti, odolnosti a snadné údržbě.
Zdroj: Live Science, Worldstainless
Video, které jste mohli minout: Ropa, plyn nebo ocel. Obchod s Ruskem stále kvete, do Česka proudí zboží za miliardy