Jednu z nejhorších rakovin doteď nešlo zastavit. Nový objev ale může vést k tabletkám, které ji snadno zničí
Glioblastom patří k nejagresivnějším nádorům vůbec a lékaři s ním dnes bojují spíš o čas než o vyléčení. Standardní léčba se za desítky let vlastně neposunula a prognóza zůstává nemilosrdná. Nový objev amerických vědců ale konečně přinesl naději, že se tuhle „bestii“ jednou taky podaří zkrotit.
Glioblastom je nejčastější a zároveň nejzhoubnější nádor mozku u dospělých. Průměrná doba přežití se i při nasazení agresivní léčby pohybuje mezi 12 a 18 měsíci od diagnózy, bez léčby bývá i výrazně kratší. Pět let od diagnózy se dožije jenom jeden pacient z dvaceti. Zkrotit ho se pokoušejí odborníci po celém světě, včetně třeba českých vědců, zatím ale stále neexistuje účinná terapie.
Jak se glioblastom projevuje?
Glioblastom nemá jeden typický příznak a jeho projevy se často podobají běžným neurologickým potížím. Nejčastěji se objevují nově vzniklé nebo postupně se zhoršující bolesti hlavy, které nereagují na běžné léky a bývají výraznější ráno. Častá je také nevolnost a zvracení související se zvýšeným nitrolebním tlakem.
U řady pacientů se nemoc poprvé projeví epileptickým záchvatem, a to i bez předchozí anamnézy epilepsie. Další příznaky závisí na místě růstu nádoru. Objevit se můžou poruchy řeči, paměti, vidění, změny chování nebo oslabení končetin. Potíže často nastupují pozvolna, což je jeden z důvodů, proč se glioblastom obvykle podaří diagnostikovat až v pokročilém stadiu.
Je to proto, že glioblastom nesmírně rychle roste, zároveň je ale taky geneticky extrémně nestabilní: buňky glioblastomu rychle a chaoticky mění svou DNA a různé části téhož glioblastomu se geneticky liší, jako by šlo o několik nádorů v jednom. Dokáže se i dobře schovat do zdravé mozkové tkáně, takže chirurg ho většinou není schopný kompletně odstranit a chemoterapie i ozařování mají jen omezený efekt.
V roce 2020 tým patologa Hui Liho z medicínské univerzity ve Virginii identifikoval do té doby neznámý gen, který spouští vznik glioblastomu a udržuje jeho růst. Odborníci tehdy mluvili o tom, že se tenhle onkogen může stát klíčem ke zničení nádoru, ale nebyli schopni tuhle „Achillovu patu“ nádoru nijak využít. Teď se jim povedlo identifikovat malou molekulu, která dokáže aktivitu tohoto onkogenu zablokovat.
Mohly by stačit i tabletky
Když ji vpravili do laboratorních myší, zlikvidovala nádorové buňky, aniž by došlo k poškození zdravé mozkové tkáně. Podle autorů studie je zásadní právě to, že cílený protein je pro glioblastomové buňky existenčně nezbytný, zatímco normální buňky na něm závislé nejsou. Nově objevená molekula má ale ještě jednu zásadní vlastnost, bez které by rozhodně nebyla tak nadějná. Dokáže totiž překonat takzvanou hematoencefalickou bariéru, která chrání mozek před toxiny, ale zároveň taky blokuje většinu léků.
Jednou by tak možná mohla existovat i tabletka, kterou nemocný bude jednoduše užívat jako každý jiný lék, a bez vážnějších vedlejších účinků pomůže jeden z nejhorších nádorů současnosti zničit. Výzkum je ale samozřejmě pořád v začátku a látku teď čeká velice dlouhá a podrobná série laboratorních testů a klinických studií.
Zdroj: Science Translational Medicine, UVA Health, Eurek Alert
Video, které jste mohli minout: Opilý cizinec se řítil v protisměru na D6 rychlostí 190 km/h. Konec jeho jízdy ukazují záběry
Nenechte si ujít novinky Prima Zoom!
Odesláním formuláře souhlasíte s podmínkami zpracování osobních údajů
