S nejdelším brčkem na světě se nedá pít. Jak byste dopadli ve vesmíru a na Everestu?

Pití brčkem vypadá jako jednoduchý proces: Brčko ponoříme do kapaliny, nasajeme a pijeme. Jenže kdybyste to zkoušeli třeba během výstupu na Mount Everest, tak zjistíte, že se vám pije hůř a hůř v závislosti na tom, v jaké nadmořské výšce se nacházíte. Ale čím to je, když sajeme stále stejnou silou a podtlak, který vytváříme, je tedy pořád stejný?

Čtěte také: Teplé zimy přepisují pylový kalendář. Které alergeny vás mohou potrápit už v lednu?

Důvodem je, že podtlak sám o sobě na vytažení kapaliny směrem nahoru nestačí. Je opravdu málo fyzikálních jevů, kdy síla něco přitahuje. Ze sil, jejichž účinky můžeme pozorovat v rámci běžného života, jsou přitažlivé jen tři: gravitační, elektrická a magnetická. V případě brčka proto opravdu nejde o přitahování kapaliny do úst, ale naopak o její vytlačování zespoda nahoru.

Tlak a podtlak

Když z brčka pijeme, využíváme totiž (aniž bychom si to nějak výrazněji uvědomovali) rozdílu tlaků mezi ústy a okolní atmosférou. V puse sáním tlak snížíme, takže je nižší než atmosférický tlak působící na nápoj ve skleničce. Tekutina proto začne stoupat brčkem vzhůru.

Jenže tento princip přestává fungovat, když se tlakové podmínky změní. Například na vrcholu Mount Everestu, kde je atmosférický tlak přibližně třetinový oproti tomu na úrovni hladiny moře, je i tlak působící na kapalinu mnohem nižší. To znamená, že síla tlačící nápoj vzhůru je slabší, a proto je pití brčkem mnohem obtížnější. Ve vakuu, například ve vesmíru, by brčko nefungovalo vůbec – není zde žádný okolní tlak, který by tlačil tekutinu vzhůru.

Mohli jste minout: TEST: Jak byste si vedli u přijímaček na střední školu? Ověřte si své znalosti z matematiky

A je tu ještě jeden problém: Atmosférický tlak na úrovni hladiny moře odpovídá přibližně tlaku 10 metrů vysokého sloupce vody. To znamená, že pokud byste se pokusili pít z brčka delšího než 10 metrů, narazíte na fyzikální limit, i kdybyste nakrásně měli místo úst výkonný sací stroj schopný vytvořit vám v ústech vakuum – voda už nevystoupá nahoru, protože tlakový rozdíl nebude dostatečný. Což si na vlastní kůži, respektive ústa, ověřil i autor nejdelšího brčka na světě.

Brčka jsou zkrátka z fyzikálního hlediska fascinující a geniálně jednoduchá, lekce, kterou byste si ale měli odnést, je, že sání z fyzikálního hlediska není síla v pravém slova smyslu. Jde jen o takzvanou zdánlivou sílu, podobně jako tomu je třeba u setrvačné odstředivé síly.

Zdroj: Realisticky.cz, Techmania, učebnice fyziky pro ZŠ.

Video, které jste mohli minout: DeepSeek je hit, čínská AI ale šíří propagandu. Zkresluje i masakr na náměstí Nebeského klidu