Kalorie a čas: Při hubnutí podle vědců nezáleží na tom, v kolik hodin jíte

Dieta. Slovo, které je v době, kdy Česko nepřiměřeně tloustne, slyšet čím dál častěji. Jojo efekt. Sousloví, které následuje vzápětí poté, kdy dieta nezafungovala a ztracená kila se obratem vrátí.

Příjem kontra výdej

Někteří lidé mají nadváhu skutečně geneticky zakódovanou a práce s tělesnou váhou je pro ně složitější. Podrobný screening odhalí nejen zvýšenou hladinu cholesterolu, ale i sklony k obezitě a některé příčiny tloustnutí. Pokud si něco podobného neseme v genech, je potřeba o to více dbát na životosprávu. Denní dávky uzenin, kouření a alkohol jsou (spolu s genetickými predispozicemi) jízdenkou do stanice zvané infarkt.

Na první pohled to vypadá jednoduše. Pokud má člověk výdej větší než příjem, tělo sahá ke spalování i v rámci uložených zásob a tím pádem hubne. Mozek „spaluje“, i když „nic nedělá“, takže i ve spánku se dá hubnout.

Problém je, že naše stravovací návyky a vysokokalorická strava ve „spolupráci“ se sníženým výdejem (sedavé zaměstnání, méně času na aktivní pohyb, energeticky nenáročné koníčky jako sledování televize) ke spalování moc nevedou. Tloustnutí následně vyvolává celou řadu zdravotních obtíží a u mnohých pocit, že s tím „musí něco dělat“ a sáhnout k dietě. A součástí mnoha diet je doporučení, kdy jíst a kdy se naopak jídla zdržet. Vědci se proto rozhodli otestovat, zdali má čas, ve kterém jíme, vliv na ukládání energie.

Pokus s jídlem

Autorka studie (Nisa M. Maruthur, MD, MHS, docentka medicíny, epidemiologie a ošetřovatelství na Univerzitě Johna Hopkinse v Baltimore) sledovala celkem 41 lidí s nadváhou v rámci 12 týdnů trvajícího „pokusu na lidech“. Co zjistila?

„Většina účastníků (90 %) byly černé ženy s prediabetem nebo diabetem s průměrným věkem 59 let. Jednadvacet dospělých mělo časově omezený stravovací režim, který omezil stravování na konkrétní hodiny dne a snědli 80 % svých kalorií před 13:00 hod. Zbývajících 20 účastníků jedlo v obvyklých časech během 12hodinového okna a po 17:00 hod. konzumovalo polovinu denních kalorií. Všichni účastníci konzumovali stejná a zdravá jídla připravená speciálně za účelem studie. Hmotnost a krevní tlak byly měřeny na začátku studie; poté ve 4 týdnech, 8 týdnech a 12 týdnech,“ píše server Science Daily s odvoláním na studii, za níž stojí American Heart Association.

Jak to dopadlo?

Výsledek testu by se dal shrnout do jedné věty: Je jedno, kdy jíme, neboť vliv na váhu zůstává stejný. Analýza totiž zjistila, že lidé v obou skupinách zhubli a klesnul jim krevní tlak bez ohledu na to, kdy jedli. „Mysleli jsme si, že časově omezená skupina zhubne více. Přesto se to nestalo. Nezjistili jsme žádný rozdíl v úbytku hmotnosti u těch, kteří jedli většinu svých kalorií dříve než později během dne. Také jsme nezaznamenali žádné účinky na krevní tlak,“ řekla Maruthur.

Zní to vlastně logicky – pokud sníte tabulku čokolády, dostanete do těla nějaký počet kalorií, a rozhodně nejde o zanedbatelné množství. Naprosto stejné množství ale vaše tělo získá, sníte-li ji ráno, odpoledne nebo večer. Cílem studie bylo odhalit, zdali neexistuje nějaký mechanismus, který by tento na první pohled logický a špatně vyvratitelný závěr zpochybnil. A zdá se, že neexistuje.

Pokud během dne (bez ohledu na to, kdy si čokoládovou pochoutku dopřejete) spálíte část energie pohybem, bude samozřejmě celkový energetický přínos o spálenou energii menší. Stále tedy platí nestárnoucí rada: Jezte s rozumem a nezanedbávejte pohyb.